...
přidáno 26.07.2010
hodnoceno 2
čteno 1225(9)
posláno 0
Mám v hlavě zahrady
tisíckrát prošlapané
květy a nová tráva
už v nich nerostou

Chybí mi ta vůně
Měkké půdy a rosy
A už ani vrány v zimě
na plot nesedají

Mířím za betonem
Za temnými siluetami
Se smogovým úsměvem
Chci splynout

Ale ne…
Všichni jsou tu tak stejní
Z očí jim teče chtíč
Vrátit se domů

Duše v poutech
Válí se kolem mě ze všech stran
a já myslím na své zahrady
a chci jim dát novou trávu

Chci se vrátit
Kouknu se pod sebe
Jenže nemám nohy

Z očí mi ukápl chtíč.
přidáno 25.07.2013 - 15:18
Tak se také často cítím, takže s tebou soucítím.
přidáno 26.07.2010 - 22:33
dobrý obsah, nad dobovou deformací se taky často zamýšlím :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Odumření mysli : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Pomněnka
Předchozí dílo autora : Jsem námořníkem

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming