nech zavřené oči

jakoby se to pořád vracelo a zase pršela zelená voda. myšlenky byly jako krátké výbuchy, co tě uhodí, když zrovna usínáš. zavři oči. no tak, zavři je. všude je tma, teď máš možnost. vidíš...svět je o něco jinší...najednou roztékají se jeho kontury a jeho krajinu tvoříš svými prsty.tak s nimi pohybuj jemně, ať zemi neublížíš.pozoruj hudbu jako křivku těla, které se vznáší ve vzduchu.

možná tě to naučí správně hrát. objevíš ty klapky uvnitř sebe. zjistíš, že ty sám jsi klavír, který stačí jen rozehrát.

beze slov. všechno to pochopíš beze slov. naučím tě chápat jinak. oprostím tě od těch předpokladů, že pocity jsou z většiny jen chemické reakce uvnitř tvojí hlavy. budeš v mnohém odporovat sám sobě, tomu, co jsi dřív byl.

nech světlo tvořit poezii...

teď už se můžeš probudit. otevřít oči. vrátit se. vše podstatné bylo vysloveno.