11.11. v 11:11

Dnes je to 25 dní od operace, díra ještě není úplně zarostlá, chirurg kontrolor není zrovna mistr komunikace, ale v řepíku si hýždi mohu koupat už dvakrát denně. Ano, ano. Anorektální, jinde ve zprávě mám napsáno perianální, absces. Po mém svátku se mi během dvou dnů udělala boule v pravé půlce zadku. Bolelo to i při sezení. Čili v devět ráno praktická, pak chirurgie na poliklinice, kde řekli, že to zalejzá do svalu, že na to nemaj koule, řezat mi to zaživa, tak jsem byl poslán do fakultní nemocnice. Byli rádi, že jsem od rána nic nejedl, ve čtyři už jsem jel na sál. Narkóza, po probuzení jsem řval na dědky na pokoji, ať vypnou televizi, zrovinka tam byly náhodou reKLAMY. S jednim dědou, kterýmu čistili žíly jsem se druhý den skamarádil, spíš jsem mu dělal vrbu a párkrát mu půjčil telefon. Jedinýho syna má v ústavu, ale předtím, než se vysekal na motorce, stihnul udělat děti, a ty děti už maj taky děti. Děda byl vedoucím pily, chtěl by být nesmrtelný, aby viděl, jak se bude dařit těm jeho pravnoučatům. Za synem chodí každý druhý den, ale po úrazu hlavy to jde jen dolu, už přestavá i chodit. Stod, asi je to tam vostrý. Fouknul mu vítr pod nezapnutou helmu, když stavěl motorku na zadní, lekl se a spadl, makovicí na most. A tak dále. No děda si i pobrečel, snad je ta tíha o něco lehčí, když se svěřil druhému člověku.
No nic, dnes jsem koupil jednosměrné letenky do San José. Praha-Curych-děj se vůle Boží. Ještě jsem na neschopence, ďoura po pěticentimetrové hroudě zarůstá nějak pomalu, ale prostě netrpělivost. Prdko pojď, hoj se, ať si k moři oukej, nejdřív budou sopky, tak se to snad do té doby zatáhne. Věřím ti. 11.11. dostaneš hned záhul, Hoďku dvacet a pak přes dvanáct hodin sezení. Do toho dítě s rýmou a manželka s bolavými zády. To bude akce, Kostarika, Panama, Nikaragua, možná Yucatan, nebo něco úplně jiného, Honduras nevím, Salvador nebrat, v Guatemale a v Belize jsme byly na poslední výpravě před malou. Návrat někdy ke konci února, když to vyjde. Abych nebyl se sklopenou hlavou v Plzni už na konci listopadu. Největší strach mám z té mojí prdele, že se to do odletu nezahojí a snad třebas mé drahé paní nevyhřezne ploténka, no a dítě, ať nám nepoštípe komár s dengue. Ze školky ji uvolnili, i když je v posledním ročníku, na základce se na nás budou ksichtit, když bychom ji chtěli uvolnit na dva týdny, takhle bude mít tři a půl měsíce vjemů. No snad se tam nezblázníme a ve zdraví se na jaře vrátíme.
Opice, lenochodi, tukani, arové, kolibříci, tapíři, želvy, korály, kytky, hadi, hmyz, vedro, vlhko, fazole, ceviche, usměvaví lidé, Atlantik, Pacifik, všechno bude.