přidáno 08.04.2020
komentářů3
čteno897(8)
Po každým rozchodu se ve mně tlučou neskutečný emoce, mám inspiraci, že bych se mohla vypsat do všech knihoven světa. V tu dobu vznikly všechny moje básně a zápisky. Vždycky. Ale teď?

Teď NIC. ANI ŤUK.

Cítím jak se uvnitř napínám a dusím a chci se vypsat. Ale nejde to. Napíšu první větu, slovo, rým a skončím. Trvá to už 3 měsíce.

Přitom toho chci tolik říct, tak proč najednou NEMŮŽU!?
přidáno 13.04.2020 - 18:33
Neboj, ono to půjde. Co zkusit prózu?
Držím palce...
přidáno 09.04.2020 - 14:59
To se tak někdy stane. Možná ten, co měl být inspirací i po rozchodu, dostatečnou inspirací nebyl. Časem se budeš víc dívat kolem sebe a půjde to samo.
přidáno 08.04.2020 - 22:23
Protože jsi neztratila nic důležitého? Proč se opakovat, když to zas taková sláva není.Přeji lepší děj.jen v dobrém.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Bez iluzí , bez inspirace. Proč? : trvalý odkaz

Následující deník autora : Láska osudová, nebo další supernova?
Předchozí deník autora : Svět se v prdel obrací..

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming