 30.10.2019 2 1072(14) |
sedím tu sama s nahými peřinami
ostrůvek světla
věcí v králíkárně noci
měsíc nad kaplí a paneláky
a každá písnička je o nás a
nevím co ti říct protože
chci jen slyšet jak dýcháš
chci být s tebou tvorem zvaným láska
sedím tu s nahými peřinami
peru své jediné povlečení abys až přijedeš
padla do vůně
schovávám věci do přihrádek
svařuju v sobě praskliny, utěsňuju slova
padají jako pivo do samoty
máme v sobě doly moje milá
hluboké tunely bez ozvěn kde
něco nedoléhá
kde kape voda
přitáhni si mě jako draka na špagátku
než se dotknu drátů.
ostrůvek světla
věcí v králíkárně noci
měsíc nad kaplí a paneláky
a každá písnička je o nás a
nevím co ti říct protože
chci jen slyšet jak dýcháš
chci být s tebou tvorem zvaným láska
sedím tu s nahými peřinami
peru své jediné povlečení abys až přijedeš
padla do vůně
schovávám věci do přihrádek
svařuju v sobě praskliny, utěsňuju slova
padají jako pivo do samoty
máme v sobě doly moje milá
hluboké tunely bez ozvěn kde
něco nedoléhá
kde kape voda
přitáhni si mě jako draka na špagátku
než se dotknu drátů.
20.02.2020 - 10:30tve basne jsou jak divadelni predstaveni, co vyvolava sirokou skalu emoci.. a kdyz skonci, sedis prispendlena k sedacce a v usich ti pulzuje kazde slovo.. trva to dlouho, nez se to ohlusujici ticho zklidni.. a pak chces to predstaveni videt znovu a znovu a tesis se na pokracovani a vyhlizis ho a... vubec.. ten konec je nejvic! je to... tak.. tak.. nezne krasny.. chybi mi tve basne..
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
uškvařené vlaštovky : trvalý odkaz
Následující deník autora : ideace
Předchozí deník autora : this is how she makes her feel
