tve basne jsou jak divadelni predstaveni, co vyvolava sirokou skalu emoci.. a kdyz skonci, sedis prispendlena k sedacce a v usich ti pulzuje kazde slovo.. trva to dlouho, nez se to ohlusujici ticho zklidni.. a pak chces to predstaveni videt znovu a znovu a tesis se na pokracovani a vyhlizis ho a... vubec.. ten konec je nejvic! je to... tak.. tak.. nezne krasny.. chybi mi tve basne..

Dobrýýýýý