 28.09.2019 0 1080(2) |
Ležím pod zemí
ve studené rakvi
je to asi to co mi patří
mým tělem už prolézají červi
pozitivní na tom je
že už nemám z ničeho nervy
Už mě nic netrápí
a moje oči
rozpouští se v moči
v prach se pomalu mění
i moje kosti
praskají a ztrácejí na velikosti
A na hrob rodina nosí mi květiny
každý rok
přesně v den kdy mám narozeniny
jen tak si na mě vzpomenou
pláčou hlavu mají skloněnou
A já dobře vím že se jednou v jiném těle vrátím
i když se teď rozpadám
a pomalu ztrácím
ve studené rakvi
je to asi to co mi patří
mým tělem už prolézají červi
pozitivní na tom je
že už nemám z ničeho nervy
Už mě nic netrápí
a moje oči
rozpouští se v moči
v prach se pomalu mění
i moje kosti
praskají a ztrácejí na velikosti
A na hrob rodina nosí mi květiny
každý rok
přesně v den kdy mám narozeniny
jen tak si na mě vzpomenou
pláčou hlavu mají skloněnou
A já dobře vím že se jednou v jiném těle vrátím
i když se teď rozpadám
a pomalu ztrácím
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ležím v podzemí : trvalý odkaz
Následující deník autora : Pláč
Předchozí deník autora : Neber si k sobě to robátko
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
shane řekl o Nikytu :Milá, temperamentní a okouzlující dívka, se kterou se dá bavit prakticky o všem. Má rozsáhlé zájmy i všestranné znalosti a obdivuhodnou inteligenci. Skvěle veršuje česky i anglicky a nemá problém s plynulým přechodem mezi těmito jazyky. Svého času mne poctila svým přátelstvím i důvěrou a zahrnula mne spoustou informací i veselých historek. Náš kontakt spíš připomínal running commentary! Byl jsem rádcem, důvěrníkem, arbitrem ve věcech života i prvním kritikem některých dílek. Někdy jsem se dost zapotil, protože mé znalosti mají díry a mé IQ , ač slušné, na Menzu nestačí... Milá Veroniko! Nevím, kdy a kde se zas potkáme, ale chci Ti poděkovat za všechny ty krásné chvilky tady s Tebou. Bavily mne veselé historky ze života psích slečen i z Tvého vlastního, nutila jsi mne přemýšlet o věcech, které by mne jinak míjely a řešit to, nač bych si jindy netroufal. Bylas má múza i inspirace, Tvá důvěra mne těšila i zavazovala. Well, přečetl jsem si s údivem, cos tu o mně prohlásila a na chvilku jsem ztratil řeč! Snad právě jen Tvá nepřítomnost v kritickém okamžiku zabránila globální katastrofě...;o)))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))
