Nedvědovi

Na cígo zapomeneš, chcanku přeskočíš, ale ten hlad po skunku, zkus překousat bouře, bobře. Snědl bych tě, klidně i s osmaženým banánem, androide, táta už mi nerozumí, zde nepomůže aktualizace software ani hardware, budu shizouš. Vyserem se na ženský a sepíšem to všechno, Hnaníku, ty nevíš, že už je to skoro sepsaný. Jenže jeden život je na knížku moc krátkej. Nepodvol se systému, s mlčící většinou dotáhneš těch nej výsledků. Horších, lepších, záleží na tom, jestli se v pravou chvíli otočíš na to správné místo. Hloupej, chytrej. Nemůžeš spát po chlastu, Honzo. Mě by stačila jenom ta paštička, něčím spláchnout, třebas tabáčkem, návštěvy přestanou, jednou jo, brunátnej, ve víru brutální pařby opařenej, beztak i kasty maj svůj smysl. Nedvěde! Ze špíny zpoza nehtů táckama urovnáme kostku. Jedna a šest jo, šest a jedna né, to nebrat, takový kecy o ničem rozbabraným. Na píču, nikam jinam už to nevede, odřenej blatník, první šedivej vlas, záda unavená prosbami, žízeň, prachy, hlad, smrad, práce, spánek, hajzl, podvod, průser, makačka, narušenost, intuice kladiva, korály kdovíco. No nic, udělat to nejnutnější a pokusit se alespoň o to, aby to člověka nezabilo. To jsou mainstreemový kecy, viď čtenáři? Vsázím na tvou inteligenci. Blbý je, že žebříčky prodejnosti dřív okupoval i/y díla nebo autoři? Nač se v tom babrat barbarko? Herihopotra si nikdy nepřečtu. To je jako že vývin. Z krabicáčku rovnou do skla, přeskočit tu plastovou fázi. Pít normálně. Definuj hranice vejcovode. Pomlázka z osmi ohanbí, Johanko, to bude žůžo, přijde prý i Johako, nevadí, žížala navíc. Pokud jsi ženského pohlaví a dočetla jsi to až sem, odpověz na anketu, pro ty co to neznají, fakt nezjistím, jak jste která hlasovala.