Voyage, voyage

Být spisovatelem má pár nevýhod. Například - když najdete nějaké staré deníkové záznamy, nemůžete si být nikdy jisti tím, zda nejsou vymyšlené.

Například já jsem takhle našel svoje staré zápisky z doby, kdy jsem byl se třídou na cestě po Estonsku. Zápisky vyprávějí o tom, jak jsem jel autobusem z centra města na zastávku Aardla. To může znít na první pohled dost nudně, ale ve skutečnosti je pro mě i obyčejné cestování autobusem po neznámém městě osvěžující dobrodružství.

Tyhle zápisky vymyšlené nebyly. Nebyly vymyšlené, protože si pamatujuju, jak jsem si fotil město, jak jsem jezdil linkou číslo čtyři a nakupoval v Säästumarketu...

* * *

Ale mám i vymyšlený cestopis. Nazval jsem ho „Veselá tramvaj“. Vypraví o cestách na konečné nočních tramvají a o výpravách do obrazů francouzských impressionistů, obojí pak probíhá pod vlivem jablečného vína.

A jako v každém správném cestopise, i zde jsou vyjmenovány zastávky, v tomto případě tedy zastávky tramvají. Zastávek a přestupů je ale poněkud dost, tak jsem opatřil povídku schématem nočních linek, aby se čtenář mohl podívat, kudy hrdinka vlastně jela.

A nějak mě to kreslení map chytlo, chystám podrobnobný plán stejného (fiktivního) města, kde se odehrává mnoho mých povídek...

* * *

Ano, tento rok je jednoznačně ve znamení map.

Staré papírové mapy sbírám, nové digitální vytvářím. Napsal jsem si program na vykreslování map a snažím se sestavit vlastní mapový klíč.

Mezitím procházím desítky map, většinou míst, kam se asi v životě nepodívám...



* * *

Když si člověk něco přeje do nového roku, měl by být opatrný pro případ, že by se to splnilo. Třeba takové špatně umístěná (proti převrácení nezajištěná) láska dovede napáchat dost škody. No a proto jsem si ji nepřál.

Přál jsem si „třeba trochu cestovat“.

A tak navštěvuji hezké kouty Prahy, Neratovice (chystám se do Kralup), studuju a tvořím mapy vzdálených krajin...