V baru U papouška...

puero: Ne, tuhle píseň jsem neměl na mysli, ač jitaky v torzu znám...
Ta má květinářka je krásná dívka!
Dívka, co prodává růže, růže, růže,
umí se nádherně smát,
té chtěl bych srdce své dát,
ona však ty svoje růže, růže, růže,
každému prodává jen
se stejným úsměvem...:-(
Já mám ji v lásce, mám,
však vím, že nejsem sám,
vždyť každý by snad
tu dívku chtěl znát,
ona však ty svoje růže, růže, růže,
den co den prodává jen
se stejným úsměvem...:-)
Má to nádhernou houpavou melodii, o slovech nemluvě

Když si vzpomenu na jedinou píseň, v níž dívka prodává květiny, a kterou znám, vybaví se mi vychrtlá špinavá ubožačka, co vydělává na nemocnou mámu, co když pak zemře (moc asi nevydělala prodejem květin), tak musí zkusit vydělávat erotickými službami, aby máminu mrtvolu mohla pohřbít, patrně se ji ale nebude dařit ani to, a zeltlelá mrtvola ji bude ležet na stole, dokud se sama neoběsí. Je to smutná country píseň, asi ji znáš.

Znáš to, Tome! Někdy stačí k inspiraci tak málo:
Třeba jen něžná vůně ženy,
co potkáme ji v tramvaji,
ptáci, co něžné písně pějí
nebo zmíňka o šalmaji...
Díky za návštěvu! :-)
♦Mimochodem, inspirovala mne i perníkářka, kterou jsem dříve znal jako dívku, co prodává růže! /mimochodem, má oblíbená píseň!/

To je tuším už podruhé ne-li potřetí, co tě Puero inspiroval v chatu. Milé.