přidáno 21.04.2015
komentářů0
čteno1451(5)
Paže tvé jsou větve stromů,
hladí mě a chrání k tomu.
Ve tvém něžném náručí
život mě vždy přesvědčí,
jaký je tvůj pravý význam.

Za lidstvo upřímně přiznám:
Nechováme se vždy vděčně.
Nectíme tě dostatečně.

Vždyť co bychom měli
bez Tebe?
Zemi, však pustou,
bez Nebe.

Ač je to pouhé
lidské slovo,
šeptám Ti DÍKY,
Matko přírodo!

Za tvou lásku
bez podmínek.
Věčný to úděl
všech maminek...

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Díky, mamčo přírodo : trvalý odkaz

Následující deník autora : Rozervaná
Předchozí deník autora : Domovu v mém srdci...

» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]
» řekli o sobě
Singularis řekla o Máta :
Opravdu se vyzná v psychologii a užívá si to. Píše úžasně dokonalé romány, jen mi nevyhovuje jejich výstavba: Vyhýbá se uvádění jmen postav a při čtení zprvu není zřejmé, co je důležité a co ne. Vše se odhaluje až postupně, což činí román napínavým a dodává mu spád.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming