 21.04.2015 0 1495(5) |
Paže tvé jsou větve stromů,
hladí mě a chrání k tomu.
Ve tvém něžném náručí
život mě vždy přesvědčí,
jaký je tvůj pravý význam.
Za lidstvo upřímně přiznám:
Nechováme se vždy vděčně.
Nectíme tě dostatečně.
Vždyť co bychom měli
bez Tebe?
Zemi, však pustou,
bez Nebe.
Ač je to pouhé
lidské slovo,
šeptám Ti DÍKY,
Matko přírodo!
Za tvou lásku
bez podmínek.
Věčný to úděl
všech maminek...
hladí mě a chrání k tomu.
Ve tvém něžném náručí
život mě vždy přesvědčí,
jaký je tvůj pravý význam.
Za lidstvo upřímně přiznám:
Nechováme se vždy vděčně.
Nectíme tě dostatečně.
Vždyť co bychom měli
bez Tebe?
Zemi, však pustou,
bez Nebe.
Ač je to pouhé
lidské slovo,
šeptám Ti DÍKY,
Matko přírodo!
Za tvou lásku
bez podmínek.
Věčný to úděl
všech maminek...
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Díky, mamčo přírodo : trvalý odkaz
Následující deník autora : Rozervaná
Předchozí deník autora : Domovu v mém srdci...
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
