All Tommorow's Parties

A je tu zas Silvestr, čas na to střílet zábavní pyrotechniku, pít šampaňské a dávat si nesmyslná předsevzetí. Je čas na to ohlížet se zpátky a dívat se vpřed.

Co jsem tedy stihnul v roce 2014? Bylo toho převapivě hodně.

- vydal jsem dvě čísla časopisu Neslyšný kočkopes
- moje pracovní místo se celkem třikrát přestěhovalo
- seznámil se se mnou jeden z mých hudebních vzorů - Dan Šustr
- zamiloval jsem se a to s velkým Z
- založil jsem se sestrou hudební skupinu Vykradená Zuzka, nahráli jsme zatím jen dva hity
- pochopil jsem, co mi přináší do života mé psaní
- učil jsem se Esperanto
- přestal jsem psát si deník, abych se k němu zas vrátil

a pochopil jsem spoustu věcí, další spoustu jsem nechápal a prošel jsem si spoustou slepých uliček.

Zkrátka hodně jsem se dozvěděl o sobě i o světě.

Minulý rok jsem se díval dopředu a musím říct, že jsem si celkem naběhnul, proto má přání budou letos opatrnější.

Co si tedy přát?

Lásku pro jistotu vynechám, určitě je to skvělá věc na inspiraci, ale duševní zdraví by mi za ni moc nepoděkovalo.

Mohl bych třeba více kreslit (to zanebávám), chodit na koncerty, víc se vídat s přáteli (a chlastat přitom ;-D), cestovat. Naučit se hrát na nějaký hudební nástroj a taky plavat nebo tancovat, případně obojí. Mohl bych dokázat velké věci, poznat skvělé lidi a spoustu toho zažít.

Tak vzhůru na všechny zítřejší večírky!