Občas jen položím ruce na klávesnici a napadne mě jeden verš. A když nechám své prsty, aby se po ní rozběhly, jak chtějí a jen přelehýnce přemýšlela nad tím, co píšu, vytvořím něco, co by jinak bylo skryto hluboko ve mě... :)
![]() ![]() ![]() |
Vyjdi,
vyjdi básníku,
kam světlo boží
dříve zaselo svůj klas,
vyjdi,
vyjdi poeto
a odhodlej se žít,
i když ve mě nevěříš.
Jděte,
jděte umělci,
tančete, zpívejte, tvořte!
A ukažte světu,
co je v nás.
Ty, básníku,
zvedni oči,
kde máš svojí inspiraci?
Muzikante,
zpívej se mnou,
ať je život krásnější!
vyjdi básníku,
kam světlo boží
dříve zaselo svůj klas,
vyjdi,
vyjdi poeto
a odhodlej se žít,
i když ve mě nevěříš.
Jděte,
jděte umělci,
tančete, zpívejte, tvořte!
A ukažte světu,
co je v nás.
Ty, básníku,
zvedni oči,
kde máš svojí inspiraci?
Muzikante,
zpívej se mnou,
ať je život krásnější!

Yana: Není za co. :) Já tobě zase děkuji za podporu i za komentáře.... :))

nějak se mi ty pozitivní Borůvko dostáváš pod kůži, moc se mi to líbí, díky za ní
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Umělcům : trvalý odkaz
Následující deník autora : Černým cizincem
Předchozí deník autora : Zlenivěl jsi, básníku!