..nějak se mi vrací spoustu myšlenek na věc, na kterou už nechci myslet a nesmím myslet. Prostě ne. Potřeba se vypsat mě náhle přepadla... jen nevím jestli se to dá číst.
přidáno 11.02.2008
komentářů2
čteno1354(9)
Hodiny jdou pozpátku, všechno se vrací. Stejně jako zpáteční jízdenka nevrátí mi už peníze ani okamžiky, vrátí jen hořkost. Proto je třeba ji vyhodit. /Už se stalo/
A takysmazat,
zapomenout,
vyprat,
nehledat.


Začátek byl tak jednoduchý, možná proto, že jsem chtěla. Chci pořád, jen už to není tak lehké? Vracení se do "normálního" života, bez nadsázky opakovat to, co každý den. A nepozastavovat se nad změnami, co zasáhly mě v očekáváném sladkém spánku, po neklidných nocích.

Ne, nestane se ze mě zoufalá troska. To ne. To už z principu nedovolím. Sebelítost vykopnout za dveře. Nelítostně. Opravdu mi jí není líto. Zaslouží si to. Zaslouží si zůstat venku. Sebelítost je jedna z největších skládek, do který můžete spadnout...
- Už proto třiďtě odpad a pocity zvlášť :)

Časy sebedestruktivních opozic vyšuměly... Dobře jim tak.
přidáno 13.02.2008 - 22:30
Víš že ani nevim... mam v sobě takovej bordel že ani nevim, jestli zrovna myslim vážně co píšu.
přidáno 13.02.2008 - 22:09
...uprimnost vid

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pozpátku : trvalý odkaz

Následující deník autora : Času je málo
Předchozí deník autora : Nejsem kouzelný dědeček...

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming