nenávidím hierarchii v práci

P: Přišel jsem do práce a hned na první pohled vidím, že tento den bude stát za pěkně starou bačkoru. Už ve dveřích mě vítá, ten falešnej úsměv N. Ach bože, za co, co jsem ti udělal?
N: ,,dobré ráno,,
P: ,,dobré,mohlo by bejt lepšî,,
Tak jdem na předání služby,kterou nějak moc nevnímám,jenom přece jsem tu byl včera. Má pozornost se obraci k N jak se chová, dosti nervózně, co asi chystá? To se brzo dozvím, předání brzy skončí.
N se zvedá a je to tu.
N: ,,tak šup do práce,,
Sakra kterej dospělej říká dospělým , šup do práce,
N se zastavila u dveří a zavřela je P před nosem.
N: ,,co to mělo znamenat?"
P: "a co jako"?
N: " to jak o nich mluvíš na pokojích, před nima?"
P: "a kdy jako?"
N:"předevčírem u paní J na čtyřce"
P:"předevčírem jsem nebyl v práci"
N:"tak den předtím"
P: "to tu ježte paní J nebyla"
N:"zkrátíme to! Ještě jednou a bude to považováno za porušení pracovní kázně".
P:"ale...
N:" žádný ale je ti to jasny?"
Chvilka mlčení
N:" hej vnímáš mne? Laskavě odpověz"
P se k N obrátil zády a odcházel. N za nim vyběhla a křičela :"kam jdeš, ještě jsem s tebou neskončila"! P se nezastavil a šel dál s vědomím, zákona padajícího ho.na, že to stejně později schytá,řekl k N :"ale já s tebou skončil!"
P byl na sebe pyšnej, jak v tu pravou chvíli a jakým způsobem tu rozvíjející hádku ukončil. S blbcem se nemá hádat a kort s takovým,který se hádkami vyžívá a nahání si své ego. Jen si počká až N vychladne a nasadí zas ten falešnej kamarádskej úsměv