 17.06.2012 5 1054(6) |
Chci jít spát. Ale proč? Abych usínala bez tebe? Chci utéct. Ale kam, když neutíkám s tebou? Chci zapomenout, zapomenout jednou pro vždy, jaké to je, když tě nemám v náručí. Zapomenout na tu bolest, která se skrývá ve vodopádu slz. Nikdo nikdy nesliboval, že to bude jednoduché, a každý tvrdil, že láska bolí. Ale nikdo mě nenaučil, jak mám žít svůj život bez tebe, v prázdnotě svého srdce, jak dýchat, když není s kým, a jak usínat, když není vedle koho se probouzet. Potřebuji cítit tvůj dotek, abych věděla, že jsem v bezpečí a že všechny ty slzy nejsou bezvýznamné.
17.06.2012 - 20:50Alex: jj díky za radu...hodně dobří přátelé na takové věci pomáhají nejlíp...a pak taky čas, ten taky umí hodně
17.06.2012 - 14:49Musíš chtít a pak to půůůjde... hlavně buď obklopená lidmi..moc lidí...super lidí... a půjde to jako po másle...
17.06.2012 - 14:06Alex: no nechci...ale v rámci sebezáchovy musím :D jinak to je cca rok staré...z doby, kdy jsem doufala, že nebudu muset na nic zapomenout ;)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Před spaním : trvalý odkaz
Následující deník autora : Rozdíl
Předchozí deník autora : Morální vítězství
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
