přidáno 17.06.2012
komentářů5
čteno1025(6)
Chci jít spát. Ale proč? Abych usínala bez tebe? Chci utéct. Ale kam, když neutíkám s tebou? Chci zapomenout, zapomenout jednou pro vždy, jaké to je, když tě nemám v náručí. Zapomenout na tu bolest, která se skrývá ve vodopádu slz. Nikdo nikdy nesliboval, že to bude jednoduché, a každý tvrdil, že láska bolí. Ale nikdo mě nenaučil, jak mám žít svůj život bez tebe, v prázdnotě svého srdce, jak dýchat, když není s kým, a jak usínat, když není vedle koho se probouzet. Potřebuji cítit tvůj dotek, abych věděla, že jsem v bezpečí a že všechny ty slzy nejsou bezvýznamné.
přidáno 17.06.2012 - 20:50
Alex: jj díky za radu...hodně dobří přátelé na takové věci pomáhají nejlíp...a pak taky čas, ten taky umí hodně
přidáno 17.06.2012 - 14:49
Musíš chtít a pak to půůůjde... hlavně buď obklopená lidmi..moc lidí...super lidí... a půjde to jako po másle...
přidáno 17.06.2012 - 14:06
Alex: no nechci...ale v rámci sebezáchovy musím :D jinak to je cca rok staré...z doby, kdy jsem doufala, že nebudu muset na nic zapomenout ;)
přidáno 17.06.2012 - 13:29
:/ zas se rozsviti slunce
přidáno 17.06.2012 - 11:59
Ty zapomenout nechceš :-P

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Před spaním : trvalý odkaz

Následující deník autora : Rozdíl
Předchozí deník autora : Morální vítězství

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming