Předposlední úvaha před Novým rokem :)

Představuji si toho hodně a nejhorší na tom všem je to, že s ním by to nebyla jen představa, nýbrž skutečnost. Vím, je to asi paranoidní a nesplnitelné, ale právě tenhle člověk mi říká, ať neztrácím naději, vždyt přece každý sen se jednou splní.
S ním by to byl vážně sen přenesený do reality. Sice hodně sním, i o věcech, který už jdou vážně za hranice snění, ale přece, z tohohle by se mohla stát pravda.
Myslím že bych neměla brát všechny věci tak povrchně, jak ted poslední dobou dělám.
Z jednoho pohledu nějakýho neznámýho kluka bych hned neměla odvozovat to, že se do mě zamiloval a že s nim bych mohla prožít všecko o čem sním.
Brát vztahy trochu vážně a rozpoznat normální pohled a pohled toho, kdo mě má rád a nebo miluje.
Od týhle chvíle, jelikož jsem si to plně uvědomila, chci plnit své sny a plně rozpoznávat.
Vždycky říkám, že chci být jako ve filmu, ale když si tak převinu zpět svůj život, tak já jsem jako ve filmu, jen si to uvědomuji pozdě a patřičně si to nevychutnávám, což mě vede k tomu, abych o tom jen snila jenže, já vážně jsem jako vefilmu :)
Jeden sen se mi splnil, plní a plnit bude.
JÁ TOTIŽ ŽIJU MÝM SNEM :)