asi se zase začínám rozepisovat. akorat teda nic moc no:D
přidáno 14.02.2010
komentářů0
čteno1455(26)
Nechám hrát desku
„Valentine classic“,
a budu se trochu červenat,
když mi ve tmě suneš ruku po mý noze.
Deska dohraje.
Na okně vykvejtá hyacint.
A ve skleněný váze je pět tulipánů svázanejch stuhou.
Pět tulipánů přešlejch mrazem,
k životu donucenejch láskou.

Ptáš se,
co mi máš slíbit.
umlčím tě.
ptáš se znovu.
holub poskakuje po parapetu,
dělá kravál,
budí mě ze snů,
co se hoděj jen na sobotní ráno.

Zapálim si tam,
kde se to nesmí.
v děstkým pokoji.
vyhořená touha.
dohrála valentine classic.
a my mezitím stihli zadejchat okno,
soused se díval skrz kapky rosy
(na našem těle pot.),
pustím nám naší písničku,
ještě jednou ti řeknu,
že tě nechci ztratit
a pak usnu.
*

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
valentine classic. : trvalý odkaz

Následující deník autora : kafe v krabici.
Předchozí deník autora : kaf.

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming