73.13
hodnoceno 4
Tentokrát jsem to trochu odlehčil, i když to tak možná nevypadá.
kategorie básně/život
čteno 910(29)
posláno 0
atmosféra je mámivá a vlahá
Zarmoucený bez slunce kráčel jsem po řece
šedivé a propocené rohy silnice
mi šklebíce se v řečiště
krevní zaplývaly vztek
vztek a beznaděj
zoufalství nad zoufalstvím
a s tužkou v ruce
jakby voják ozbrojen
hlavně sobě nebezpečný
v hlavě obraz jedinečný
o nějžto se dělit musím

nechal jsem odtéct trochu svých slov na papír
našel jsem špunt papír do lahve a špunt na hrdlo
do řeky ho vhoditi
jak to dopadlo?

Čím více jsem upozornil
na tu lahvi tonoucí
tím jsem víc svá slova topil
nikdy čtena potom více
nebyla

Adresátem pohlednice
moje malá milovnice
nebyla

adresátem mého slova
byl jsem
přidáno 22.04.2008 - 15:32
I když mě tenhle typ básniček vůbec nebere, tahle přece jen trochu oslovila.
přidáno 17.04.2008 - 15:23
rohy silnice
mi šklebíce se v řečiště
krevní zaplývaly vztek

Prosímtě co se myslíš tím zaplývaly? A ještě jedna věc. Opravdu se píše jakby?... Ještě jsem to tak neviděl...

Sice mám rád básně, které jsou obrazné a dráždí představivost, ale co je moc, to je příliš. Tohle je opravdu těžce stravitelné a pochopitelné.
přidáno 17.04.2008 - 13:57
trošku špatně se čte. jak tvrdí předchozí komentář: místy krkolomné. ale ten konec dodává něco k zamyšlení :)

adresátem mého slova
byl jsem já
přidáno 17.04.2008 - 10:25
místy krkolomné, přesto srdcelomné

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Adresa : [73.1250000000] | trvalý odkaz | tisk | pdf

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming