|
71.67
 7 |
Vždyť vše pomíjivé je jen metafora.
 básně/víra, náboženství 923(19) 0 |
Ó, věčná existence! Převrhli jsme spolu
hodiny, až z nich písek vytekl.
Ó, věčná existence! Buďme surrealisté,
ať máme dnes při obědě o čem mluvit.
Ó, věčná existence, věčnosti! Tebe jediné si vážím
a bok po boku s tebou ničím čas.
Již žádné stáří. Jen mládí. Ó existence neustávající,
jsem věčně živý, věčně tázající
a ty jsi ta, jež vždycky vyslechneš
a ty jsi ta, jež tvoříš, aniž se pohneš
a ty jsi ta nádherná, to, co mi chybí.
Ó věčná existence! Dokonale plochá, trochu širší v bocích!
Ó věčná existence! Do tebe jsem procit? Do tebe jsem procit!
Ó věčná existence! Nepouštěj mou ruku měkkou, vez mě svou láskyplnou řekou,
svým koloběhem rozkoší
v Mojžíšově či Romulově a Remově koši.
Ó věčná existence! Převrhli jsme spolu hodiny,
až z nich písek vytekl.
hodiny, až z nich písek vytekl.
Ó, věčná existence! Buďme surrealisté,
ať máme dnes při obědě o čem mluvit.
Ó, věčná existence, věčnosti! Tebe jediné si vážím
a bok po boku s tebou ničím čas.
Již žádné stáří. Jen mládí. Ó existence neustávající,
jsem věčně živý, věčně tázající
a ty jsi ta, jež vždycky vyslechneš
a ty jsi ta, jež tvoříš, aniž se pohneš
a ty jsi ta nádherná, to, co mi chybí.
Ó věčná existence! Dokonale plochá, trochu širší v bocích!
Ó věčná existence! Do tebe jsem procit? Do tebe jsem procit!
Ó věčná existence! Nepouštěj mou ruku měkkou, vez mě svou láskyplnou řekou,
svým koloběhem rozkoší
v Mojžíšově či Romulově a Remově koši.
Ó věčná existence! Převrhli jsme spolu hodiny,
až z nich písek vytekl.
21.04.2009 - 18:00při asi třetím přečtení se mi to trochu dostalo pod kůži, takže v konečném důsledku jsem to i přelouskal a odvážil se ohodnotit, i když musím přiznat že tolik výkřiků k věčné existenci mi tam moc nesedlo...
19.04.2009 - 16:20Toho "ó" tam bylo tolik, že dominovalo nad vším ostatním a odvádělo to mou pozornost od toho ostatního. Myslím, že méně je někdy více. Ten citoslovec sám o sobě to povznáší výš, takže už se to tam nemusí tolikrát opakovat. Ale jinak se mi líbí, že té existenci vzdáváš hold.
19.04.2009 - 12:56nevim jak okomentovat... mozna, az uvidim, kdo to napsal... nedokazu se do toho nejak ponorit..
18.04.2009 - 10:48no jo, Salvator Dalí by smekl klobouk, ale já nesmeknu, protože mám jen jeden a ten je mi malý. Ta básnička by mohla být delší a surrealističtější.
17.04.2009 - 14:42Jistým směrem expresivní, experimentální, tím druhým jistý druh nevášně prostředků a následný (ne)pocit. Nejsem si jistý.
17.04.2009 - 00:25Zajímavá myšlenka. Přijde mi to jako surrealistická báseň. Nebo kus textu z učebnice filozofie :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
