Ubrat všaky.

A co takhle morková kost.

Dandy: Děkuji za hezký komentík.

Dandy: to mě těší. Díky

Duchaplné.

Zaujala.

Moc pěkná.
přání

Paráda.

vanovaso: Díky žes to zvládla rozluštit :) Ale je pravda, že má grády a měla jsem maličko obavu ze zveřejnění. Tak schválně jestli si všimne i ten, komu jsem ten imaginární čaj vařila :D

Moc pěkné.
Kotě nebude naléhat.
V dlani může spát.
Ráj se bude rozlevat.
Kam ?až?
Nevím?
Těm modravím
túňkám nepokřivím.
Jsem v?

Povedená mini.

BEZVA.

Moc se povedla.

Hanulka: Ahojky,ta báseň není veskrze negativní,jak se může na první pohled zdát. Jenom jsem si udělala čaj a přemýšlela o třezalce. Víš, že když zmáčkneš kvítka, zůstane ti na rukou červená barva. Taky je na deprese a vlastně na všechno. Říká se jí Svatojánská bylina nebo i krev sv. Jana. No a pak ta báseň o přetvařování co mi ležela v hlavě. Co je psáno není už ve mně. Navíc je to můj styl a dávám do toho vše. Když píšu vesele,je to spíš rozverné, například Těžko soudit motýla. Jsou to všechno nálady a pocity, které potřebuji vyjádřit. Pravda je taková, že kdysi jsem psala, abych nezešílela, ale nyní je tohle (a syn) moje radost a cesta. Díky za tvoji starost a přeji ti také všecko dobré :)

Smrt nemá srdce žádné... Trochu ponurá, ale zaujala.

Až příjde konec tvůj.
Minci nedaruj.
Zapal polibek.
Kde že je mněch.
V betonu růže z krve.
Tu kytku dones jsi
prve.
Slova odlétla.
Jak piseň skřivana.
Samota jak placha na stěžni
své pápá zamává.
Buď!
Žij!
Život skouší
pro omil

Bingo. Dobré.

Mnoho krásných obratů na malém prostoru, musela jsem si přečíst několikrát nahlas, abych ji dokázala pojmout. Moc se mi líbí.

Hanulka: Díky.

Někdy je samota dobrá ,abychom si utřídili myšlenky a měli čas přemýšlet jakou cestu se dát. Horší j e osamění, to může být , i když máme okolo sebe spoustu lidí. Hezká je.