Gora: Není třeba závidět. Každému z nás to trochu jde a trochu taky nejde :-)

Medvěda na eldéence jsem ještě trochu zkrátil ve jménu hosomi (štíhlosti, lehkosti).

kmotrov: je možné, že slovo - vnučka - by čtenáři došlo... s prvním sněhem máš pravdu, upravím a díky ti!

První je pěkné, jen si v prvním si prvním řádku asi odkryla to co by se mohlo utvořit až ve čtenáři. Ve druhém bych změnil poslední řádek na:
venku padá sníh
Pokud se čas maximálně zpřítomní nezáleží už na tom jestli to je první nebo poslední sníh, tim netvrdím, že to je špatně to je spíš osobní preference.
Ale celkově pěkné.

Jsem sociálně založená a první je pro mne zvlášť "silné". Dvojka je hravá a stádo vyvolává nevšední představu. Tobě to prostě jde - ovládáš haiku pohled. Přeji ti to, ale malinko závidím.

zaseja: chápu!

Darmošlap1960: Děkuji... já se snažím zachovávat 5/7/5, ale tvá verze "zní" lépe. Díky.

Gora: někdy se to stane... stačí neudržet tempo ;)

Díky, Goro, pěkné postřehy. Dárek nejlépe prožije ten, kdo zná malé děti.
Druhé haiku mi hned napovědělo kratší verzi, i když nedodržuje 5-7-5:

Prsty svírají
kouřící hrnky -
první sníh.

Touha nás neopouští...
Tady bych vynechala: v své

V dešti ženskosti
tančíš ve své zralosti.

Fajn :-)

Zajímavé. Výčitky mají oči?

Dobré protiklady.

Ráda jsem se dočetla o nových možnostech psychoterapie...

Pozoruhodná báseň.

Dandy: díky, vystihnuls...

No někdy by musel člověk pít furt.

Opravdu zaujala. Líbí a věřím Ti...

Pobavila, potěšila, zaujala...

františek: Děkuju.

Smutně krásné.