Gora: já to mám tak, že jsem jen písař...skrze mne mluví má duše...

V druhém textu je zřejmě překlep (zE všech stran). Jinak: Líbí se mi obě, obě zachycují hlubší příběh. Navíc, jak víš, mám rád "cestovatelská" haiku, takže výhledy a horizonty, na to mě užije :o)

Psavec: díkec...

Dandy: dík, Dandy...

Karpatský: že jsem to zpracovala narychlo:-) a děkuju.

zaseja: aha, to je trochu jiná káva:), ale dobré.

Psavec: díky...to mě hodně těší

Tohle se mi hodně líbí.

Bezva.

Moc povedené.

Gora: To jsem rád, díky.

Dandy: Díky.

zaseja: Díky za veršíky.

No prvni.
I druhá.Mysl přivolala druha

Gora: zjistil jsem, že mi vypadla poslední sloka, tak jsem dodal...ona to zas taková romantika není... ;)

Karpatský: Díky, ten stůl, to bylo takové situační haiku - vzniklo úplně samo sebou a už od počátku v něm byl ten motiv rostoucího odcizení. Nový stůl máme opravdu dlouhý a obě dcery už jsou na hraně puberty...

Kromě Halase je v Kunštátě (hned kousek vedle) Ludvík Kundera.

Gora: díky, myslím, že taková by měla být

to najlepšie na koniec

prvé nielen "pozorování", načo tá skromnosť?

hmm, napísať také, bol by som na seba hrdý