přidáno 28.06.2023
hodnoceno 8
čteno 267(10)
posláno 0


Lituji snad,
co bylo a nebylo ?
Je mi líto,
co vinou mou zranilo.
Chtěla jsem milovat,
krásně a navždy.
Život mi dal i vzal.
Tak jaký je verdikt ?
Mohu jít dál ?
přidáno 02.07.2023 - 07:19
Psavec : Koala : koiška : děkuji vám !
přidáno 02.07.2023 - 01:29
Musíš jít dál...
přidáno 29.06.2023 - 18:59
Pěkný, Hanulko. Jestli můžeš? Musíš!!!
přidáno 28.06.2023 - 16:55
Je třeba pokračovat.
přidáno 28.06.2023 - 14:07
Dandy : moc si mne potěšil a děkuji.
přidáno 28.06.2023 - 14:06
andrew_maxwell : děkuji
přidáno 28.06.2023 - 13:31
Ano dál se musi jít.
Mnohdy je těžké se rozejít.
Nitro jak ve svěraci kazajce.
Slzy v mozajce.
Tělo za závěsem smutku
Co jak pavučina.
Spřetrhat úpony
jak padlé opony .
Hra co už dohraná.
Však nový děj vyvstává.
Srdce se rozbuší
tepe aš do uší.
smutek dnům nesluší.
přidáno 28.06.2023 - 12:41
Rozhodně .-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Verdikt : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Má naděje
Předchozí dílo autora : Jako dvě labutě

» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]
» řekli o sobě
Aliwien řekla o ivkaja :
Příjemná žena, se kterou jsem měla možnost setkat se i osobně. Nesporný talent v napsaných básních se nezapře. I když - básnění ve spojení s "nostalgikem" se mi rozhodně líbí víc a nemá chybu.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming