Líbí se mi velice. Houbičky se rády mají, vždycky k sobě pospíchají.

Je to lepší než předchozí povídka. Lépe se to čte a lépe se v tom orientuje. To vkládání jednoho volného řádku mezi odstavci rozhodně zvyšuje přehlednost. Děj je více zapamatovatelný než v předchozí povídce. Asi děj minule tříštilo to časté prolínání mezi událostmi a komentářem postavy.

Postavy jsou nevyváženě charakterizovány. Vlastně pořádně nechápu kolik jich tam ve skutečnosti je: biochemik, fyziotechnik, chemik, technik, biolog, téměř dospělá dívka, matka. Ovšem mate mě to. Nejsem si jistý jestli technik je současně fyziotechnik a biolog vlastně biochemik a chemik také biochemik. Tak nevím jestli jsou výzkumníci dva nebo jich je pět.

Současně mam pocit, že o téměř dospělé dívce a její matce toho vím o něco více než o samotných výzkumnících.

Celkově mě povídka pobavila.

Já jela vlakem na druhou stranu a to ještě za střízliva. To je ale...:D

Koala: Pozorovatel co vnimá,težko vněmy pozukrývá

Psavec: Kytky svoji krásou ktere oci neupasou.
Bzukot hmyzu potporuji lidskou mýzu.
Perleť křidel motýly chmury hnedle rozptýlý.

Děkuju, mám to.. nemusí být vše o emocích. Ten obraz vidím a cítím i to zpřítomnění, díky kterému mohla vzniknout tahle báseň.

Ano,po lesích jsem na kole najezdil tisíce kilometrů.

takový je život...alespoň se můžeš těšit na zázrak dalšího setkání

děkuji vám všem, vážím si vašich slov i přízně

Gora: já vím, někdy jsou prostě jistá klišé nejvhodnější zkratkou...jsou totiž symbolem...a ano, vím že některá spojení či rýmy jsou v hoch kunst zapovězena, ale nemám potřebu být opěvován, píšu pro sebe a proto si můžu dovolit komfort svobody formy i obsahu :D

Děkuju

Já se trochu omlouvám, že jsem se otevřela, co na srdci to na jazyku a děkuji za přečtení. Láska je láska !

Opravdu krásná, dnes jsem napsala svou smutnou bolestivou a člověk pak přemítá, jak život rychle plyne a měl by si vážit každého krásného okamžiku, protože pak má na co vzpomínat ! Díky

To mě vážně baví!

Je jasné, žes dostal do vínku "básnické střevo" a schopnost nadhledu, i když občas sklouzáváš k hojně užívaným slovům - i tak si zachováš myšlenku, dovedeš ji do zdárného konce.

Koala: jsem ráda, žes neodešel zklamán:-), díky.

zaseja: taky tě ráda čtu. To ale víš...

Nebudu originální a ukradnu celý text kolegovi:
"Zase krásná..."

Pěkný.
To mi připomnělo jeden moment z vojny, když se jednomu spoluvojákovi odněkud z východní části Československa ztratila nějaká část výstroje, už nevím co, tak prohlásil:
"Ujebali mi, aj já dakomu ujebem..."

Povedená mini.

Ze všeho si můžeme udělat srandu. Dobrý...