Čím déle zkoumám záhadný fenomén jménem ŽENA, tím více zjišťuji, jak málo o něm vím a množina všech těch neprobádaných oblastí dramaticky roste kvadratickou řadou...;o)
![]() ![]() ![]() ![]() |
Toulal jsem se sám večerní Plzní a myslel na někoho, kdo pro mne stále moc znamená, když tu mne napadla tahle něžná básnička! Hned jsem ji té milé osůbce poslal jako SMS a později i e-mailem do Plzeňského deníku do rubriky "čtenář - reportér ". Tam spíše jen tak z legrace, ale oni ji 19.1. 2007 skutečně otiskli i s několika pochvalnými slovy! Snad se bude líbit i vám...
![]() ![]() ![]() ![]() |
Čím to jen může být, má milá,
že jsi mne tolik okouzlila?
Proč tolik snívám o Tvé kráse,
která být bez chybičky zdá se?
Proč když tu bez Tebe dlím sám,
po Tobě touhou umírám?
Proč když zřím do Tvých krásných očí,
celičký svět se se mnou točí?
Mám Tě rád, moje Roxano!
Tvůj navždy věrný
Cyrano
![]() ![]() ![]() ![]() |
Krásné je snít o lásce...
![]() ![]() ![]() ![]() |
Fantazie je krásná věc! Když už mám dost nanicovaté zimy, klidně se vrátím doprostřed žhavého léta...
Osvěžující déšť zahladil zemi rány,
mé srdce otvírá tajemnou branku svou,
a touha po rtech Tvých zas, Lásko má, mne mámí,
chci opět sevřít Tě v toužící náruč mou!
![]() ![]() ![]() ![]() |
Takový malý úlet ranní, /ještě víčka mi lepil sen!/, do mobilu hned naťukaný, než múzu mou vyplašil den...
![]() ![]() ![]() ![]() |
Lidské touhy jsou různé, ale vždycky krásné!
![]() ![]() ![]() ![]() |
Opět jedna pocitovka...
![]() ![]() ![]() ![]() |
Tohle si chystám do poetického workshopu na saspi, jehož inspirátorkou byla endless! Vlastně jsem to původně už měl jako komentář u jiného dílka, tedy dva komenty, co jsem upravil a spojil v jeden...Šat ušitý ze štičích šupin a tři tečky mají být dle zadání součástí soutěžního dílka! Tak to vymyslela právě endless, stejně jako tady v poslední soutěži jiná autorka...
Nechal jsem se tam inspirovat amazonit i několika dalšími...Amazonit je vlastně můj horký favorit na vítězství, já se zúčastňuji spíše pro legraci a abych netrhal partu...;o)
Je to jako ta klavírní klání na hudebních večírcích o nichž jsem četl v knize o Bethovenovi! Byl dán základní hudební motiv a Mistři jej sami rozvíjeli...
Takže se zkuste vžít do duše zamilovaného vodníka...
![]() ![]() ![]() ![]() |
Na chvilku se roztrhly mraky a osamělá hvězdička mne svým svitem inspirovala k tomuhle romantickému poblouznění...
![]() ![]() ![]() ![]() |
Toť písnový text na přání,
co měl své přesné zadání,
celé fráze i veršů pár
já do textu zapracoval...
![]() ![]() ![]() ![]() |
Já po servrech jsem bloumal,
v duši své smutek měl,
rozličná dílka zkoumal,
co dělat nevěděl...
Až náhle, jak blesk z nebe,
Tvou báseň četl jsem,
a vzpomněl jsem na Tebe,
pár veršů napsal jsem...
![]() ![]() ![]() ![]() |
Láska je naše slunko zlaté,
které nám září na cestu
a v Tobě, děvče boubelaté,
snad nalézám svou nevěstu...
![]() ![]() ![]() ![]() |
Sonet sicilský. Zadaná slova: Slunce les kytice škola klobouk
![]() ![]() ![]() ![]() |
Vzpomínky na Lásku jsou vždycky krásné, třebaže občas i smutné, když květ touhy jen tak planě vykvetl a člověk nikdy nepoznal sladkost jeho šťavnatých plodů...
![]() ![]() ![]() ![]() |
Láska je mocná čarodějka!
![]() ![]() ![]() ![]() |
.....aneb pro 2m pišišvora
![]() ![]() ![]() ![]() |
Když skutečnost je trochu tklivá,
ještě mi krásné snění zbývá,
v němž život šťastnějším se zdá,
než ten, který teď žiji Já!
![]() ![]() ![]() ![]() |
Kdepak je to jaro?
![]() ![]() ![]() ![]() |
Jen takové drobné snění...
![]() ![]() ![]() ![]() |
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
desde [17], Desdemona La Rochelle [16], pampeliška [13], Chardonnay [12], BarboraKollmanová [11], majoranka [11], Taru [10], myskasro [6], Maurí [6], 1cursedpoetry2 [5], Wolfie [4]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)