Na chvilku se roztrhly mraky a osamělá hvězdička mne svým svitem inspirovala k tomuhle romantickému poblouznění...
31.05.2010 13 2786(23) 0 |
Stvořena z hvězdné záře
do snů mých vcházíš zas,
znám každý tah Tvé tváře,
anděla hodný hlas.
Jsi moje snová víla,
půvabný růže květ,
tak neskutečně milá,
s Tebou mne baví svět!
Vstoupíš s paprskem Luny
a pohladíš mi tvář
(něžně, jak víly umí!)
pak hlavu na polštář
vedle mne položíš si
s kouzelným úsměvem,
ve vzduchu touha visí
a já již ztracen jsem...
do snů mých vcházíš zas,
znám každý tah Tvé tváře,
anděla hodný hlas.
Jsi moje snová víla,
půvabný růže květ,
tak neskutečně milá,
s Tebou mne baví svět!
Vstoupíš s paprskem Luny
a pohladíš mi tvář
(něžně, jak víly umí!)
pak hlavu na polštář
vedle mne položíš si
s kouzelným úsměvem,
ve vzduchu touha visí
a já již ztracen jsem...
01.05.2015 - 20:18
korálek: Díky za milá slova i za hezké verše!:-)
Buď vílou, co u lesní tůně
lehounce tančí po špičkách,
a pokud touhou srdce stůně,
přitančím k Tobě jako v snách.
Pak budem tančit rosou ranní
dokud nás to neunaví,
pak pohladím Tě něžnou dlaní,
co bude pak, jen vítr ví...
:-)))
Buď vílou, co u lesní tůně
lehounce tančí po špičkách,
a pokud touhou srdce stůně,
přitančím k Tobě jako v snách.
Pak budem tančit rosou ranní
dokud nás to neunaví,
pak pohladím Tě něžnou dlaní,
co bude pak, jen vítr ví...
:-)))
01.05.2015 - 20:09
krásná :-) inspirovala mě :-)
Být vílou snovou
přeji si
už chvíli dlouhou.
Paprskem měsíčním
hnaná touhou
a něhou nočních víl
prolínám tvým sněním,
doufám, že mě chytíš
a po procitnutí
budu tam..
už ne víla snová
ale tvá víla opravdová.
Být vílou snovou
přeji si
už chvíli dlouhou.
Paprskem měsíčním
hnaná touhou
a něhou nočních víl
prolínám tvým sněním,
doufám, že mě chytíš
a po procitnutí
budu tam..
už ne víla snová
ale tvá víla opravdová.
15.03.2013 - 17:42
Zamila:
Díky!
Možná Tě svedla k snění,
když uléhalas zas
a raní kuropění
byl pro Tě i Múz čas.
Třeba již někde čeká
i pár Tvých veršíků,
než život dá jim měkká
chůze Tvých prstíků
po černé klávesnici,
PC či noťasu,
tak dokaž s růží v líci
svůj smysl pro krásu....;o)
Díky!
Možná Tě svedla k snění,
když uléhalas zas
a raní kuropění
byl pro Tě i Múz čas.
Třeba již někde čeká
i pár Tvých veršíků,
než život dá jim měkká
chůze Tvých prstíků
po černé klávesnici,
PC či noťasu,
tak dokaž s růží v líci
svůj smysl pro krásu....;o)
03.02.2012 - 18:40
PrimaDen:
Múzy možná štěstí mají,
mně však žádné nepřidají,
Tebe těší staré hříchy,
já však nezmírám již smíchy.
Chceš-li sama verše psát,
stačí se trochu míň bát,
srdce Tvé snad méně chřadne
než to mé za zimy řádné...
Múzy možná štěstí mají,
mně však žádné nepřidají,
Tebe těší staré hříchy,
já však nezmírám již smíchy.
Chceš-li sama verše psát,
stačí se trochu míň bát,
srdce Tvé snad méně chřadne
než to mé za zimy řádné...
03.02.2012 - 09:53
Ty tvoje verše jsou tak neuvěřilně krásné, že mi je líto, že sama neumím tak psát. Tvé můzy mají ale štěstí:-)
05.12.2011 - 22:53
taron: Díky za milá slova! Časem mým básním lépe porozumíš...
Tady jich mám ještě málo! Nejvíc je jich na literu...
A na každém z portálům samozřejmě řádím v komentech!/Vždy pod jiným nickem, mám jich 7!/
Je kouzelné, že se ve mně nevyznáš, ale už mi slibuješ lásku skoro věčnou /protože Ty jsi ještě mládě a já hned tak do hrobu nepospíchám.../To pobaví i potěší! Měj se fajn! I já se Ti musím kouknout na zoubek...;o)
Tady jich mám ještě málo! Nejvíc je jich na literu...
A na každém z portálům samozřejmě řádím v komentech!/Vždy pod jiným nickem, mám jich 7!/
Je kouzelné, že se ve mně nevyznáš, ale už mi slibuješ lásku skoro věčnou /protože Ty jsi ještě mládě a já hned tak do hrobu nepospíchám.../To pobaví i potěší! Měj se fajn! I já se Ti musím kouknout na zoubek...;o)
02.12.2011 - 18:52
První báseň byla na mě těžká, tato zase lehká... podívám se ti na zoubek přes víkend....máš hodně děl.. budeš asi dobrý... i já jsem dobrý soupeř....ale určitě se budeme mít rádi... :)
01.07.2010 - 17:22
nevěrná:
Zas sám ve světě vílím
já marnou touhou šílím,
být jednou z těch nul na chvíli,
co v touze své se spojily,
a ignorujíc bod své tečny
ztotožnily se s nekonečny...
Zas sám ve světě vílím
já marnou touhou šílím,
být jednou z těch nul na chvíli,
co v touze své se spojily,
a ignorujíc bod své tečny
ztotožnily se s nekonečny...
02.06.2010 - 21:38
Milé, hezké a příjemné veršování, ostatně jako vždy u Tebe a na tohle téma...
01.06.2010 - 10:47
Teď sám v světě vílím
snad rozplynul ses chvíli,
i jsme Ti uvěřili,
že ztracený jsi milý ...
snad rozplynul ses chvíli,
i jsme Ti uvěřili,
že ztracený jsi milý ...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Jsi moje snová víla... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Dým z táboráku stoupá zas křivkou ocásku...
Předchozí dílo autora : V postýlce v dáli leží žena...