inspirací byl klavírní koncert a pár vzpomínek na mé hudební období...

Někdy přijdou chíle...

páteční noc se protáhla...hledáním, nebo spíš prohledáváním... sebe sama... aneb...není nad to vypsat se z podoby...;-D

Pro každého, kdo se zrovna na někoho zlobí.....

Nemám vážně potuchy, proč zrovna tohle ze mě dnes "vypadlo na papír"(???) Je to totiž už hezkých pár let, co jsem Šp. navštívila....

Věnováno kamarádovi, který si v životě prožil "své"....

..nejen o fontáně....

asi předevčírem o půlnoci to na mě nějak všechno padlo...:-)

.... zamyšlení těsně před usnutím...

Malá úvaha: naše české pohádky jsou laskavé právě tím, že vždy dobře skončí.

Nesnáším, když lidé páchnou jako popelníky kdesi v zaplivané špeluňce té nejhorší kategorie...A mé oči viděly již spoustu lidí umírat na rakovinu! Bohužel i těch nejbližších...

ranní pidibásnička ....úleva.....náhle je prostě tady!

všem "Psancům"!

Chce to prokousat se až dokonce ;-) je to i zhudebněný ;-)

jen tak hudba mě asi nikdy nepřestane inspirovat......

je tu, ale ne pro mě:-).

aneb... podivuhodné duševní osvěžení:-)

...tohle není o lásce...o poezii...o krásných slovech....tohle je moje hladinka smutku v krvi...upřímná zpověď květinám...*