"lásku"....?!

...jen jednou...slyšela ho po noci milování...a nikdy víc...budu ráda za komentáře;)

Jedna stará záležitost...ještě nepublikovaná...ze šuplíku...asi půlročního...;)

Snažím se odprostit od starých pocitů a uzavřít jednu kapitolu v mém životě...doufám, že se marně nesnažím naučit odpouštět toho, který mi sám hodně ublížil...

Už nestojím o hry s ukrytými esy v rukávu...už nestojím o promlčené lásky...chci jen opravdovost...jsem lehce paranoidní a duševně chorá...:-D tak promiňte...*

Další šok pro vás! Podle básně kamarádky, co i tady má své řádky, jsem svou do komentu psal, teď i vám na pospas dal... Možná trochu udiví, že když o mně každý ví, že jsem muž, píšu jak žena , smutna, žitím unavena...

Pokračování jednoho příběhu, který jsem sem dal už před nějakou dobou. E

moje vlastní fotka a moje vlastní krabička .D jinak.. nerada bych, aby ta báseň byla klišé... .(

tohle období není literárně šťastné...

Ze sbírky: "Uvadlá květena"

Teď už stačí jen najít tu správnou skládku...Jak prosté, že? (stále ještě přispívám na liter.cz)

..

Jedna z mých nejstarších šuplíkových záležitostí....Tenkrát jsem to tak cítil. E

/////

Napsal jsem jí už hodně dávno, vlastně to není ani báseň...každopádně je to z období života, které je už snad zamnou...vlastně ani nevím proč to tu dávám: )

Smutku se někdy nelze vyhnout... Ale aspoň se z něj lze nějak zkusit vypsat... Výkřik do tmy... (Pozn. V roce 2016 byla poupravena.)

Stará....záležitost minulosti, jež se táhne přes přítomnost až do neurčité budoucnosti. E

z deky mi vylízal už jenom můj nos a oči, co připomínaly jarní přeháňky...další naděje spadla mi z nebe...a začalo jaro...