oni, dva.

Zatím nemá název...i když je velice osobní, i když pro mě hodně znamená ;) Po dlouhé době je to básnička o lásce, po dlouhé době jsem šťastná...je taková sváteční...stejně jako tohle období před Vánoci;)...děkuji ččč :-*

další dveře odemčeny...

Inspirace přišla po jednom rozhovoru s blízkou osobou;)...neodnaučíme se líbat, snít, milovat...ovšem...odnaučit se důvěřovat je někdy až moc snadné...asi čekám na druhou šanci...

Láska nebývá lékem na všechen žal...a příliš smutku zase zatemňuje oči...když se to ale dobře zkombinuje...vznikne slza...to abychom mohli prozřít...:)

...je psáno, že na Tebe už pár dnů myslím a že myslet nepřestanu...(je sladce naivní a taková trochu poblázněná, promiňte, ale za to asi může to léto;)- pokračování odročeno na neurčito...

při hodině literatury jsem se věnovala literatuře....ovšem trochu jinak než bych měla:)

...mezi námi široký, hluboký oceán...

Ráda jezdím za tmy autobusem...;)ale nerada se loučím...je mi potom smutno...a všímám si nepodstatných maličkostí...i svých pocitů...*

Hodně osobní. Moc prosím o komentáře a jakékoli názory. / Kdyby někoho napadl trefný a jednoduchý název, byla bych vděčná. ;-)

to nám to ale pěkně začíná...

...protože by to ztratilo to, čemu se říká kouzlo (dvě básničky v sobě a vše s pravdivým základem)

Jedna starší, kterou mám ráda... ;) .. přeji příjemné počtení...

zkuste si představit..... cokoli :)

stačilo se opřít...a cítit...buch buch....buch buch....*

nejtišší jsou ty okamžiky, kdy za nás někdo dýchá

Věnováno...

vím, že je to trošičku....jak bych řekla, uvidíte sami, ale jde o to něco v tom vyjádřit...pokusit se...vím, jsem marný pokušitel a zkoušitel...:)

přišla k nám paní zima a mě políbila múza:)

i když není zas až tak svatý... :)... ale "dnes už to nebolí" :)