Pár podzimních ministurek, které vykreslují moji náladu.

Špatná domluva.

Prší, voda stoupá.

Múzy se rády líbají, ale mnohem raději s mladíky. O staré básníky už nemají velký zájem, což je nám dědkům hodně líto a smutně ubekáváme v ústraní.

Tak jsem trochu zamířil do klasiky, snad mě proto nebudete moc kamenovat.

Přišla si pro útěchu.

Což bylo, jest to, což býti má; a což se nyní děje, jest to, což se díti bude; aniž jest co nového pod sluncem. (neumím správně indexovat citáty z bible. Je to však z počátku knihy Kazatel, která mě fascinuje už od mládí.)