Otevři oči ty uspěchaná,dámo uplakaná...

Jojo, to jsem si tak dlouho preparovala ve wordu, až je z toho takovéhle cosi... A proč? Vyčítat někomu osamělost je podle mě hloupé, především však, když o jejím důvodu vědí méně, než je zdrávo pro její zhodnocení...

Nechala jsem se unést myšlenkami k zeleným kopcům na severu...kdy už tě za to zatknou?

..Zase lidé a lidé..tentokrát hříšníci ;)

záplava egoismu, z něhož se dělá zle i autorce... :) ... a to je co říct, páč autorka je známá morbidistka :D

slova jsou vyplýtvána, zbyly jen pocity...

Splašený život, splašené myšlenky, splašená poezie...budete mít odvahu?

...

Je to o tanci a není to o tanci. Je to o parketu a parket to není. Co to má vlastně znamenat...?

inspirováno náhodným setkáním Lizzzie s cizincem, který se děsně moc usmíval a podíval se na ni takovým pohledem, který ještě neviděla...;)

Na Praze se mi líbí ta její lyričnost, tajemno a pocit, jako by kolem vás běžely dějiny.. A líbí se mi tamní Kavárničky, čajovny, hospůdky.. A děvčata, ostatně jako všude jinde v naší vlasti.. :-)

Čím déle na ten obrázek koukám, tím míň se mi líbí... no ale asi jsem tehdy měla důvod ho takhle nakreslit. Vznikal souběžně s básničkou. (uleželá záležitost, už je nějaký čas na literu)

Někdy i hodina češtiny může být inspirující..

ne, ne, ne... (kategorie básně/jiné, svět)

vzhlížím ke své hvězdě...

Někdo mi leží v žaludku

po delší době něco ze šuplíku

Náhle se rozpršelo.. Já se schoval do průchodu k obchodu s oblečením a díval se na lid.. Byl to takový zvláštní, nadpozemský pocit..