Bylo mi velmi dobře; tak dobře, že mě chvílemi přepadaly obavy, že na to někdo přijde. (prosinec 2021)

Tři básně, které vznikly jako vedlejší produkt mé snahy přestat tak nekriticky přijímat určité matematické koncepce.

V samém pozlátku se ztrácí podstata. (březen 2022)

Pocitovka z jedné hodiny ranní.

Sonet z konce roku 2018, nějaké víceméně kosmetické úpravy byly provedeny nedávno. Je to trochu o Wagnerově hudbě, ale opravdu jen trochu.

Sonet z roku 2021. Napsala jsem si to tak nějak víceméně pro sebe, ale pokud by se někdo chtěl na poselství básně přiživit, má mou plnou podporu.

O soucítění.

Nepropadej sama sobě... (únor 2022)

Začíná jaro... (březen 2022)

Bolest zůstává, ale už si nepřipadám tak bezmocná... (březen 2022)

Někdy se před mýma očima setře hranice mezi vnitřním a vnějším světem; obsah mých myšlenek se plynule vloudí do reality a mně chvíli trvá, než si uvědomím, že se to všechno vlastně děje jen v mé hlavě. (duben 2022)

Racionální analýza mnohdy přináší jen ukrutný zmatek. (březen 2022)

Při sekání trávy pro koně,nebo vlastně už ze sedadla traktůrku.Těch kytek tam bylo výcero druhů

"Potřebuješ mě, beze mě skončíš v blázinci!" (březen 2022)