Je zvláštní, jak i po odstřihnutí vazeb se snaží loutkář loutkou stále hýbat. To už se ovšem téhle básně netýká. (Je to svým způsobem takový experiment i v rámci grafické úpravy, kterou jsem nikdy předtím příliš nerozvíjel.)

Blues, co s formou blues nemá nic společného. Zkusil jsem to trochu doprovodit. Na saxofon bohužel neumím. Na ten klavír ostatně taky ne.

Zažili jste někdy, že se v něčem vyznáte a někdo se vám snaží oponovat, že je něco jinak? Což o to, to není problém, pokud jeho jediným argumentem není "jeho pocit". (Popravdě pro mě nejsou o nic lepší lidé, co tvrdí "každý máme svou pravdu", když je jejich pravda totální kravina)... tohle by si spíš zasloužilo rozhořčený přednes než psanou formu.

1. S věnováním pro... 2. Nesnášim, když ze mě vylítne pocitová věc

rudovlasá čajmenka z Olomouce. V jednom malém okamžiku

Řekněme, že to je takové menši zamyšlení nad lidmi bez citů

Ze šuplíku z jedné akce

Nostradame mlhu vidím a to co z ní čouhá, se lidem jen podobá.

Dva tělní otvory máme, na špínu ale má být používán jen jeden.

Někdy potkáte bytost tak zajímavou, že ji začnete studovat. Jde -li o umělkyni, pak rozbor osobnosti musíte patřičně zpracovat.

Když nejsou peníze, tak Máchovo jezero musí stačit.

Za inspiraci vděčím Orionce - Poeta účelový. :-)))

Děda neposeda.

Není začátku není konce. Život láká nás do svého tance.

Bohužel, někdy to právě takto dopadá... :-(

Krátké zamyšlení nad lidmi. Myslím, že i ti, co to nevysloví nahlas, si to v skrytu duše přejí...