Trochu klišé (láska-hořká káva), ale snad zajímavě podané. (Děkuji psancům za pomoc s interpunkcí.)

Téma známé a přece nekončící...

Upozornenie pre literárne náročných čitateľov: Výplach... umelecká hodnota hlboko pod nulou - bleeeeeeee :P

Ďalší rozchod za mnou... už nevládzem

ďalší výplach - bleeeeeee :P Pardóóóóóón, sama dúfam, že už je to posledná o ňom. https://www.youtube.com/watch?v=ZnaHFXgzr2A

Zimní pohádka o míjení se - přišla mi na mysl s prvním sněhem

...

Zbylo jen slovo proč a střepy ...

"Ale já, jsa nuzák, mám jen své sny. Rozprostřel jsem své sny pod Tvé nohy. Našlapuj měkce, neboť šlapeš po mých snech." William Butler Yeats

Vždy jsem byl klidný, ale to se mění a minulost se kterou jsem se vyrovnal mě chytá do spárů a šeptá, že je tady a bude mi mlžit mysl co to jen pujde... Místo nedůvěry a důvěry vidím nedůvěru a naivitu

http://www.youtube.com/watch?v=8bJ_8X0jcOU vysvetlivky: Krajina maľovaná čajom = Srbsko; svetoznámy srbský autor Milorad Pavić napísal rovnnomenné dielo, kde farbisto opisuje (nielen) Belehrad - vrelo odporúčam prečítať! ;) Väčšina Čechov bude mať zrejme problém s výrazom "načim", je to slovenský ekvivalent slova "treba", čo je srbo-chorvátsky, resp. chorvátsky výraz, udomácnený aj na Slovensku. Slovu "načim" už nerozumejú ani samotní Slováci... :) P.S.: Prečo sa tým básňam tak ťažko vymýšľajú názvy, keď sa v podstate píšu samy?

Začala mě bavit čtyřstrofová stavba, tak vás budu chvíli monotónně mučit.