Některý ženský si najdou sto důvodů, proč musí utrácet.

Někdo mi leží v žaludku

po delší době něco ze šuplíku

Po totální vývrtce se házím zpátky do klidu.

Umí v tom chodit.

Bádala jsem na netu po svých předcích. Tohle je výsledek.

No, doraziv domů z našeho srazu, napsav první řádky, mi vytanulo na mysli, že tato báseň musí být nezapomenutelná, ale nakonec z ní vzniklo toto. Nespokojeně si to čtu, nic moc poetického, naprostý průměr, o touhách? O tom, že mi něco nezkyslo? O hraní si a nakonec se někomu "oddávám"? Pak mi to došlo. Všichni jsme tam byli, abychom darovali kus sebe druhým... Otevřenost na psaneckých srazech je jedinečná, děkuji všem.

Mé dekadentní múze - sonet o Tobě, jak jsi chtěla.

Dobře je známe.

Vegetariánky, nezlobte se.

inspirováno náhodným setkáním Lizzzie s cizincem, který se děsně moc usmíval a podíval se na ni takovým pohledem, který ještě neviděla...;)

není vše a vždy racionální "..."

Špatná volba, to se stává.