Gabkine , Tvoje myslenky jsou moji inspiraci , promenila jsem je ve verse...neni to posledni basen, ta krajina hor mne oslovuje ..

A zase sním si potají jako už mnohokrát, srdce své mužské sny si sní a prsty zkouší psát...

v rybníce v únoru aneb jak by to dopadlo, kdybych do toho šel já

Není nad to, projet bouřkou... ;)

taková cílkovina

Jsou teď zas kolem nás jak bílé kvítí, slunce naň svítí...

Postarší dílko, které je aktuální i nyní a vzhledem k předpovědím počasí je zřejmě současně i vzpomínkou na budoucnost, pokud se tedy dočkáme i nějakých nebeských projevů lítosti, ovšem prostých soli.

Občas je velmi dobré uniknout ze všeho toho chaosu nějak do ticha přírody! Tahle báseň je tak stará, že spousta z vás ještě nebyla na světě, když jsem ji psal. Byl jsem mladý a neviiný jak Jenda Ratkin, také naslouchal stříbrnému větru a okouzloval mne měsíc nad řekou...

Noc i ranní úsvit mají svá kouzla.

***

Když v noci nemůžete usnout a venku se začíná snášet déšť... Básnička doplněná o písmenkovou ilustraci... :-)

Tuhle píseň pár z vás už četlo v deníku. Teď ji dávám i sem, abych před Vánocemi navodil pohádkovou atmosféru. Lidé by si měli zpívat a nejenom v tomto čase. Svět by byl hned mnohem hezčí!

původní je v Holešovicích, na Zbraslavi jsem našel ještě lepší

Rozchodník huňatý (Sedum villosum) patří k nejohroženějším druhům naší květeny

... už měla tři nebo čtyři názvy a žádný se mi nelíbí ...

Inspirace květnovým ránem

báseň vznikla původně jako komentář k Zamilině básni "Spálit tak všechny mapy světa". Normálně komentáře nepřetiskuju, ale že je tam ta Zbraslav, tak to má milost.