Dlouho ležela a dně šuplíku a bála jsem se ji sem dát...

Vzpomínky se vracejí...

Nevím co jsem měl dát za název,ale ani to nečtěte. Optimisti si zkazí náladu a pesimisti zhorší... =(

Všechno nějak začíná a končí... Pak končí.... Padáš... Tápeš... Hledáš oporu pro své paže.... Šeptáš odpusť.... Vše.... Ale vždy se vzpomíná NA TO DOBRÉ....

Věnováno kamarádovi který prožil podobný příběh... Láska je zrádná.

Láska, někdy jeden z prvků duševní eroze...

Věnováno dívce... pro kterou jsem žil. Vím že toho není mnoho... Promiň

...Minulost je jako bumerang a i když už jsem "jinde", její střípky se ke mě neustále vrací...

Ach, ty podzimní zimo, nejsi špatná inspirace.

a tak nějak

Něco mi říká, že bych se zrovna s dekadencí a symbolismem neměla moc ztotožňovat.... Ale co.... Všechno zlý je k něčemu dobrý a já jsem se konečně zbavila těch očí, co vidí na růži jen trny a zase na ní můžu vidět krásu a vůni květu.... Je čas jít dál. ;)

O holce co jsem potkal v baru, ale nedokázal na ni ani promluvit... hrdina

zas jeden z těch dnů, kdy odcházím a sotva zadržuji slzy... Láska prý bolí jen ty, kdo doopravdy milují. Zda-li pak bolí i tebe....?

9.9.2013 16:56

aneb zachraňte se raději sami!