Někdy přijdou chíle...

páteční noc se protáhla...hledáním, nebo spíš prohledáváním... sebe sama... aneb...není nad to vypsat se z podoby...;-D

Hm, kdo ví co si pod tím představíte... Doufám jen, že vůbec něco...

...tohle není o lásce...o poezii...o krásných slovech....tohle je moje hladinka smutku v krvi...upřímná zpověď květinám...*

Omluvte tu zmatenost, ale nedá se jí zabránit.

Tak tohle je moje oblíbená...jestli se tak dá vůbec mluvit o vlastním výtvoru. Mám k tomu osobní vztah:-)

tohle neni jen sen, je to i pravda

slané, sladké, kyselé... potřeba se vypsat... A moc to pomohlo. Je mi teď nějak líp..lehčejc.

obnažené já..../vráceno/...;)

...

život je tragikomedie...*

..věnováno..kamarádovi... a ještě jednomu člověku... je to zmatený, slátanina...až fuj..ale zmatek je věc přirozená

Napsáno v trolejbuse při útěku z domova. Pěkná slečna mi trošku koukala přez rameno, ale nějak jsem něměl náladu se s ní seznámit. Jasný důkaz mé rozervané a smutné situace..

Je možno pochopit člověka, když už i on sám není schopen chápat chápání??

... Dneska bylo tak krásný počasí /jaro/... //Zasloužíš... a ty to víš.//

a to něco uvnitř, co v nich je...a pro všechny, co nikdy nepochopí, aby se aspoň o to pokusili...

... Je to zvláštní období ... Bod, kde se všechno zastaví ... Nevíte jestli je to jako dřív nebo jestli to bude jinak... Opravdu zvláštní. A přemýšlíte... Posloucháte... Johny Cash ("I hurt myself today... To see if I still feel")...Opeth...Mozart... Fajn muzika, ale tak nějak prohlubuje vaše myšlenky a stavy, že víte pořád míň...

..nevím, jestli to taky znáte...jestli občas když přijdete večer domu se podíváte do zrcadla...koukáte si do očí... je to neskutečně upřímný..a stejně se ptám co to sakra má bejt... nevim čemu věřit a zároveň vim, čemu chci věřit... ////**//*/////*///*////////*/*/////////*////

..baví mě hrát si s tou velikostí písma a tak... ulice..jsou nebo ne? a i kdyby byly... stejne zabloudis