Má druhá, rok 2011, když jsem chtěl usměrnit, povzbudit, nabudit
![]() ![]() ![]() ![]() |
Taková, něčím jiná báseň, napsána do malého bločku při sledování filmu, respektive reklam. Ale to jí na upřímnosti neubírá. Teda, snad ne.
![]() ![]() ![]() ![]() |
je jen o mně, krutě emocionální...
![]() ![]() ![]() ![]() |
Nevím, zůstane nepochopena?
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
tak překrásné kvítí
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
... on už bude vědět.
![]() ![]() ![]() ![]() |
tak, tak, tak, všelijak:))
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Já vím, je to dlouhý. Ale já za to nemůžu. To ono samo se to.
(pozn. aut.: velká písmena v tomto případě neznamenají začátek věty.)
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |