"lásku"....?!

...jen jednou...slyšela ho po noci milování...a nikdy víc...budu ráda za komentáře;)

Jedna stará záležitost...ještě nepublikovaná...ze šuplíku...asi půlročního...;)

Snažím se odprostit od starých pocitů a uzavřít jednu kapitolu v mém životě...doufám, že se marně nesnažím naučit odpouštět toho, který mi sám hodně ublížil...

Už nestojím o hry s ukrytými esy v rukávu...už nestojím o promlčené lásky...chci jen opravdovost...jsem lehce paranoidní a duševně chorá...:-D tak promiňte...*

Další šok pro vás! Podle básně kamarádky, co i tady má své řádky, jsem svou do komentu psal, teď i vám na pospas dal... Možná trochu udiví, že když o mně každý ví, že jsem muž, píšu jak žena , smutna, žitím unavena...

O jedné z mnoha věcí, kterých se bojím. E

Ze sbírky: "Uvadlá květena"

Občas se ozve i moje horší stránka. E

O lásce, jak jsem jí poznal já. E

I taková může zima být. E

... taky jedna starší ...

A pak, že Osud nemá smysl pro humor. E

Nevěřil jsem, že jsi skutečná. E

Jedna z mých nejstarších šuplíkových záležitostí....Tenkrát jsem to tak cítil. E

Znáte onu větu "mám tě hrozně moc rád/a, ale zůstaneme jenom kamarádi"? Já rozhodně ano, a to dost bolestně. Tahle báseň je o tom pocitu - a jakési třinácté komnatě, kterou otevírá...

Další "šuplíkovka" z mého smutného období. E

vyhlašuji konec zlozvyků...

Kvůli mně se nidky nechtěl prát, proč kvůli ní ano? proč ji chce milovat? proč ne mě?:(