... jen drobné nuance a výkřiky!

Báseň psaná o mých přátelích, se kterýma jsem včera popíjel.

I když je téma přátelství děěsně omílané....mám ho ráda:-)

Věnováno tomu, kdo umí milovat

Tato báseň je věnovaná mému nejlepšímu kamarádovi Vojtovi Niklickému který tu už boužel není . Předem se omlouvám za chyby ale pro teď by ste mi je mohly odpustit . Vojta umřel ve 14 letech na rakovinu plic . Budou tomu 2 roky. Znal jsem ho 12 let.

Je to jen rychlé ale od srdce

Je to pro mé 3 nejbližší lidi, kteří ji právě čtou, ikdyž nemusí, protože ví co pro mě znamenají. Někdy je ale dobře jim to připomenout třeba básní- oni si to zaslouží :)

Dlouho jsem zvažoval, zda ji sem vůbec dát. Mě samotnému se nelíbí. Tak suďte...

Vím, že to víš. Jenom jsem chtěl, abys to věděl :=).

ztráta přátel mě velice zasáhla a nechtěli slyšet jak to vlastně bylo a mysleli si,že jsme drbna,ikdyž taková nejsem jen jsme zaškobrtla

To, co vám chybí po velké ztrátě: přítel.

Ze sbírky: "Básně Nebásně" - S odstupem času musím říct, že ten most zdaleka není tak dlouhý, ale o to více si uvědomuji, jak pevné má základy.