pocitovka

...byla jsem v Paříži

/ básně / ostatní / svět /

od určitý doby mívám strachy...dneska ráno jsem se s jedním takovým probudila

když vás trápí hladomory, války, massmédia, reklama, smrt a spousta nepodstatných věcí...

dneska se dožila stáří jednoho roku...

true story

Jednou, ještě na jiném pracovišti, jsem si všiml, že má kolegyně je dnes jaksi jiná, celá rozjařená! Zeptal jsem se jí, co tak pěkného se přihodilo, že má takovou dobrou náladu! Se šibalským úsměvem mi odhalila své pravé rameno a na něm měla Henou nakreslenou krásnou pumu ve skoku! I já byl ten den nějak rozverný a o přestávce jsem jí napsal tuhle básničku. Ještě teď mi v uších zní její smích něžnou rolničkou!

Takový ten prazvláštní pocit, po němž následuje sevření žaludku a nutnost zabroukat si hloupoučkou melodii... Dneska mě zcela čekaně přepadnul, a tak jsem si mimo jiné vybavila i to, co jsem napsala v loni v dubnu.

hráááb...už to Fičí...zkouškové mě nadopovalo a teď mě ničí:D

...

hledej až nalezneš

příběh matky a syna

ja vim ze bys me pochopil. jde jen o to, ze mozna nechci abys me chapal. uz by nebyla sance. nemela bych ti co rict, vsehcno by bylo jasny a vsehcno by zustalo na tobe...vsechno bych vedela a neslo by doufat. ja uz chci ven z toho kolotoce. nechci nas ale ztratit. slysis me? slysis me? snad ne

.

...