 26.02.2013 11 1135(24) 0 |
Sama sobě stínem ve hře prapodivné,
plním sudy z dubu vínem a snažím
neopít se nadějí, která sem už nepatří.
Šetřím si úsměvy na jaro a pro lidi,
pocity reality pak doma rovnám žehličkou,
tak moc jsou ze svých rolí pomuchlané.
Ustrnout ve stavu, kdy štěstí zdá se na dosah,
jen nepatrně vzdáleno od špiček prstů.
Dřív nebo později přijde křeč do ruky a třas.
Sama sobě sokem na plavbě nespokojenosti,
chci přeskočit své ego a nic už si nevyčítat.
Protáhnout se zrcadlem až na samé dno své duše.
plním sudy z dubu vínem a snažím
neopít se nadějí, která sem už nepatří.
Šetřím si úsměvy na jaro a pro lidi,
pocity reality pak doma rovnám žehličkou,
tak moc jsou ze svých rolí pomuchlané.
Ustrnout ve stavu, kdy štěstí zdá se na dosah,
jen nepatrně vzdáleno od špiček prstů.
Dřív nebo později přijde křeč do ruky a třas.
Sama sobě sokem na plavbě nespokojenosti,
chci přeskočit své ego a nic už si nevyčítat.
Protáhnout se zrcadlem až na samé dno své duše.
28.02.2013 - 19:19Ustrnout ve stavu, kdy štěstí zdá se na dosah
není třeba komentovat. ;o))
není třeba komentovat. ;o))
26.02.2013 - 21:32zdravím, kdoví co bychom tam našli? no neotřelé, nápadité, pěkné, prostě tvoje
26.02.2013 - 15:23Už název mne zaujal a to co se pod ním skrývá též. :-) Moc pěkné a pravdivé.
26.02.2013 - 12:19souhlasím. Moc pěkné. Možná by zasloužilo bohatší název, aby přitáhla oči na první pohled, stejně jako duši po první četbě. Velmi povedené. Hezké přirovnání volíš :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
ALENCE V NÁS : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : JARNÍ
Předchozí dílo autora : KRUŠNOHORSKÁ
