Toulal jsem se sám večerní Plzní a myslel na někoho, kdo pro mne stále moc znamená, když tu mne napadla tahle něžná básnička! Hned jsem ji té milé osůbce poslal jako SMS a později i e-mailem do Plzeňského deníku do rubriky "čtenář - reportér ". Tam spíše jen tak z legrace, ale oni ji 19.1. 2007 skutečně otiskli i s několika pochvalnými slovy! Snad se bude líbit i vám...

takže sem se trošičku snažila rýmovat...ale přiměřeně...a kdokoliv mi určitě řekne, že se to vůbec nerýmuje....nevadí.....:-)))

Ze sbírky: "Balady našich dnů"

samotnou žádnou noc...

..

Jsi pro mě světlem, jsi pro mě oporou, když moje nohy dál jíti nemohou. Však ty víš......Absoltuno harmonie - jak krásně se to někdy žije..... věnováno jedinečné osůbce, doufám, že naše přátelství se nikdy nerozpadne, díky za vše :)

Natahuje paži, a zaujmout se snaží... (Za každý názor budu velmi ráda)

Takové cosi...

...jen se trápím...

Ze sbírky: "Uvadlá květena"

Vždycky mi někdo říkal, že rodina má bejt na Vánoce spolu. Co je to ale rodina? Spolek lidí žijících v jednom domě, lidi spojený krví nebo ti, co nás vždy podrží? Rodina je pro mě pojem, zahrnující do sebe všechny důležitý lidi mýho života. Tahle báseň neni věnovaná...

.....pro....prostě pro něj....:-)

kdybych mohla zařadila bych ji mezi divné...

.. slyším ozvěny z říše, kde srdce nejsou z plyše:-)

Věnováno všem, kteří po něčem touží. Není to o lásce, spíš v metaforách o touze po vysněném životě...