![]() ![]() ![]() ![]() |
Inspirováno spontánním srazem malého prajzského kroužku umělců. Mé prvotní nutkání bylo napsat miniaturu, druhotné sonet o lásce k lidstvu a nakonec vzniklo toto svérázné dílko.
![]() ![]() ![]() ![]() |
Mojí zamilované květinkové sestřičce!!!! Miluju tě!
![]() ![]() ![]() ![]() |
28.4.2008 ... tak zase jednu novou ...
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
.. jsem pro každou špatnost a tak jsem se nechala Orionkou svést a zkusila jsem něco vyplodit do soutěže na http://www.versoteparna.cz/.. zadání - rispet (ABAB CC DD) a použití slov: okno, muž, noha, duch, vůz .. berte to jako hru, ale klidně se vyjádřete :))
![]() ![]() ![]() ![]() |
...tak ještě trocha podzimní melancholie...
![]() ![]() ![]() ![]() |
obcas me napadaj dost zvlastni veci, neni-liz pravda? .-/
![]() ![]() ![]() ![]() |
Být (zároveň) lovcem i kořistí......není až tak těžký
![]() ![]() ![]() ![]() |
V poslední době mě napadají zvukomalebné myšenky, ale smysl se kamsi vytratil...
![]() ![]() ![]() ![]() |
Věnováno všem, kteří po něčem touží.
Není to o lásce, spíš v metaforách o touze po vysněném životě...
![]() ![]() ![]() ![]() |
Motto:
Netřeba dlouhých slov,
když srdce jímá žal,
vzpomínek vrší rov
všemu, cos miloval...
Padl na mne nějaký smutek a pročítaje svá stará dílka, padl jsem na tohle. Sice je situováno na konec léta, ale ty pocity beznaděje jsou úplně stejné...
![]() ![]() ![]() ![]() |
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)