Buď nejkrutější, bouři se a křič,
jen nestůj tady se slzami němě,
jako bys neměla už vůbec co mi říc,
jako by pod tebou se probořila země
a my dva mohli z myslí vymazat
svou lásku, žízeň, radosti i hlad,
jaž zůstanou bez tvého odpuštění
věčně jak trny do nás zaraženy.