puero: O tajnosti jsem nic nepsala. Někteří lidé ale například nerozeznají demagogii o skutečné argumentace, manipulativní techniky od skutečné argumentace. Mám tu čest patřit mezi ty, kteří tyto způsoby rozeznávají. Jestliže vstupuješ do diskuse s touho někoho přechytračit nebo porazit, nevstuptuješ do diskuse s čistými úmysly (tedy s čistou mnyslí a srdce) a to hlavní pro tebe není dobrat se v diskusi nějakého názoru nebo zjistit pravdu o něčem, neboť tvé chtění je jiné. Tvé chtění totiž je zvítězit (možná by ses raději měl věnovat nějakému soutěživému oboru, třeba sportu). Za těchto okolností však, kdyby ses tisíckrát zapřísahal, že se chceš dobrat pravdy, není takové prohlášení věrohodné. - A nesnaž se vtipkovat o pírkách, teď se to opravdu vůbec nehodí. Nebo vlastně ano, je to jen další doklad toho, co děláš - pokoušíš se odvést pozornost jinam.

Pro čtenáře: Že nevíte, co se tu řeší? Já taky pořádně ne. Ale rozhodně si přečtěte tuto nadmíru inspirativní úvahu, která vede k bohaté diskusi.

Eliška Vobrubová: Nu, mé metody, Eliško, nejsou tajné. Co víc, zdají se mi naprosto průzračné. Já neumím klást otázky na které nechci znát odpovědi. Ty ano? (Mimochodem je slušnost omluvu přijmout. Jsi starší, měla bys to vědět.) A že mám ale pírka! ;-)

puero: Puero, vypadá to, žes nic nepochopil, že ti nestačí plný talíř, ani plné koryto, patrně budeš muset dostat nějakou koupel nebo sprchu. - Co to je za tón, kterým píšeš? Já chci odpověď na své otázky? Jsi tady snad šéf toho všeho? Nadřízený nás všech, že si osobuješ právo takhle si dupat nožkou jako velký šéf nebo jako malé děcko? – Jak se zdá, je to silnější než ty, ta potřeba se vyvyšovat, předvádět se, pózovat, natřásat si pírka. Až jednou pochopíš, že to je kontraproduktivní, věř, že se ti uleví. Jakkoli si ty myslíš, že lidé nejsou tak chytří, aby tvé metody prokoukli, opak je pravdou. Alespoň pro některé z nás jsou tvé metody a postupy dost čitelné. Doufám, že sis toho již povšiml. Ostatně, až se zase budeš chtít někdy někomu omluvit, klidně to můžeš udělat veřejně, dojdeš-li k názoru, žes něco veřejně „přepísk´“, tím nic neztratíš, nemusíš se bát, že by sám velký puero v něčích očích klesl, proto, že je schopen se omluvitOstatně, až se zase budeš chtít někdy někomu omluvit, klidně to můžeš udělat veřejně, dojdeš-li k názoru, žes něco veřejně „přepísk´“, tím nic neztratíš, nemusíš se bát, že by sám velký puero v něčích očích klesl, proto, že je schopen se omluvit.

puero: Diskutér je porazený v okamžiku, keď prejde od konštruktívnych a podložených argumentov k osobným útokom. Za tie by sa dali označiť už "ranné" príspevky "Toho, ktorého meno sa nesmie vysloviť" a neskôr aj autorové.

Takéto chovanie je znakom straty sebakontroli, nadhľadu a pádnych argumentov.

puero: Tak o to ti jde. Porazit toho nepřizpůsobivého, nenormálního jayjaye. Tak proč to neřekneš rovnou! :-D
A já už myslel, že něco z toho, co píšeš, myslíš vážně. Tobě jde jen o to si pošpásovat a zablbnout si.

Používám tvé kategorie Jayjayi. Ty jsi je určil a definoval. Je mi větší slastí porazit tě tvou vlastní zbraní. Vlastně jsi už poražen byl, ale uvědomíš si to až s odstupem.

Strakatý pes: Zkus se nad svým údajným rasismem někdy zamyslet reflektovat situaci těch které nenávidíš.

puero: Nejsem normální, to vím. Jsem tedy nenormální. To, že se povyšuji mi přisuzuješ ty. Jiný přeci neznamená lepší nebo horší. Tvá LOGIKA vychází z toho, že ten, kdo přizná svou výlučnost, se automaticky vyvyšuje. Hloupost. Nedovedeš si prostě připustit, že by někdo mohl být jiný. Je opravdu chybou být jiný?
Prostě si Peuro přiznej, že si obyčejný čecháček, který si potřebuje svou zakomplexovanost vybíjet na těch, kteří se mu z toho či onoho důvodu zdají vhodní.

Ve slovníku, který dělí občany na ty slušné a ty neslušné, na ty přizpůsobivé a ty nepřizpůsobivé, mne máš právo označit za neslušného. – když nechceš a nepřipouštíš víc než dvě kategorie.

Vycházím z tvé definice normálna. Normální je ten kdo je průměrný. Ty se tedy LOGICKY považuješ za nadřazeného většině. Nenávist tedy pramení od tebe. Povýšenost - v každém ohledu. Samozřejmě skrytá za slušnost v tvé vlastním pojetí, ale pro většinu, kterou jsi označil jako normální, jsy TY ten neslušný. A dáváš to dost okázale najevo. Proč nepřiznáš chybu? Proč nutíš nás normální myslet si, že nás ty nenormální morálně převyšuješ? Jsi v zemi za zrcadlem (aspoň ve svém článku) - oslovuješ a apeluješ na naši nemoralitu svými postoji a přitom jasně upozorňuješ na to, že pro tebe neplatí.

Jednoduše celý ten článek je jeden velký chybný chaos bez hlavy a paty. Pochop, ty jsi v tom odstavci, který jsem vypíšchl jako hlavní, naprosto devalvoval pravdivost svých tvrzení.

Já mám tady na tu skupinu obyvatel vlastní názor a pokud bych jej zveřejnil, dostal bych titul rasista přesto, byť nesoudím kvůli barvě pleti, nýbrž kvůli svým zkušenostem. :-)

puero: To byly odpovědi na tvých pět otázek. To je musím opsat, abys to pochopil?
Normálnost jak o ní hovořím já je něco jiného, než jak o ní hovoříš ty. U mě je normálnost záležitost průměru, u tebe je to záležitostost subjektivního hodnocení. Ty určuješ co je normální a co ne. A pokud se tedy sám dostáváš do role hodnotitele toho, co je normální, budiž. Ale nedává ti to právo přisuzovat si i právo určovat co je slušnost a co ne.

Navíc, sám říkáš, že mi jako nenormálnímu nevěříš. A v tom je celý problém. Nevěříš nikomu, koho považuješ za nenormálního. V tom tkví tvoje nenávist.

Má nenormalita nic nevypovídá o mé důvěryhodnosti, slušnosti. Slušnost je totiž mimo kategorie normální a nenormální. Byť její přítomnost či nepřítomnost tyto kategorie vytváří.

A není to tak, že pro nenormálního je neslušné, co normální považují za slušné. To jak tu převracíš pojmy je nesmysl, protože nestojí proti sobě.

Nesnášenlivost k Romům je slušnost? Ano, pokud je slušnost v tvém pojetí charakteristickou vlastností těch, které pan Vandas a další označují tzv. slušnými lidmi. Jenže já právě mluvil o skutečné slušnosti, která je většinové společnosti naprosto cizí (a o většinové společnosti jsem mluvil jako o normálních lidech)

Nesnášenlivost vůči Romům je potom slušnost.

Výborně. Dokázal jsi zopakovat, co jsi napsal. Ale já chci odpovědi na těch pět otázek. Bez nich nedokážu sám sebe určit do správné kategorie. Upřesním: z jaké pozice to píšeš? Pokud z pozice nenormálního, nemůžu ti já, jako normální věřit. Pro mě je totiž v tom případě tvá slušnost neslušná. A všechno co jsi napsal, napsal jsi vlastně obráceně. Generalizuješ, ale podmínky si kladeš podle sebe.

Slušný člověk je nenormální. Nikoli naopak.
Normální lidé jsou neslušní, protože neslušnost je normální.
Jsem nenormální.
Nepřizpůsobiví neexistují.
Nesnášenlivost vůči Romům je neslušnost.

ARA: Děkuji. Udělal jsi mnoho dobré práce i za mne:-))

puero: Nebyly to jen názory, ale mnohé z toho, co jsem napsal, byla fakta. Fakta nezpochybnitelná. A oprav mne, jestli se mýlím, ale mám za to, že jsem se to nepsal poprvé. Někde dokonce ještě podrobněji. V diskusích, kterých ses zúčastnil i ty. Ale současně musím uznat, že některé podrobnosti jsem před několika lety sám nechápal a tápal jsem. Pravda je i to, že reakce některých zúčastněných na má slova nesla znaky nejen nevědomí, ale i z toho plynoucí přezírání či posměch. Ale obeznámen s principy nevědomí, které je nedílnou součástí světa lidí, musím vyslovit sám pro sebe toto: Nesuď ty, kdo nevědí, co činí. A to i proto, že jsem si vědom té cesty k poznání. A to samo vědomí té cesty činí člověka pokorným a trpělivým.

ARA: Děkuji za konečné pochopení a za názory. Tohle mě uspokojilo zatím nejvíc. (Přijít tenhle komentář už na začátku, mohli jsme si všechno to nedorozumnění ušetřit)

puero: To tvoje trvám ........ to je něco jiného než žádám, že? Stejně jako čekám na reakci je něco jiného. Jsi dotčený natolik, že se projevuješ nadutě. Buď soudný a tvoje soudnost nebude zpochybňována. Nadutost, tvoje nadutost, se jasně projevila větou: " Co je mi povědomí?" Nadutá věta v emoci pocitu nadřazenosti, která není hodna tvého intelektu! Opravdu chceš být přesvědčen? Nevěřím ti to, ale přesto ti ještě věnuji svůj čas, jakkoli jsi nám ty dal povýšeně najevo, že ty tolik času nemáš. Tak tedy. Co bys měl vědět o vědomí: Předně, že není vědomí jako Vědomí. Ty vědomosti s vědomím samozřejmě souvisejí, neboť jsou jeho součástí. Tak třeba pokud někdo zabíjí zmije, protože věří, že jsou to nebezpeční škůdci a je třeba je vymýtit, nemusí to být zlý člověk, ale nemá vědomí o širších souvislostech. Pokud někdo povýšeně hledí na jiné duchovní směry či církve, nemusí to být zlý člověk. Ale může být za jistých okolností konfliktní. Nebo se dokonce může chtít zůčastnit náboženské války, v nž se může chovat velmi nehumánně s pocitem spravedlivého bojovníka za pravdu, neboť nemá vědomí širších (a hlubších) souvislostí. Jak asi víš, tak například Dalajláma tenhle problém vůbec nemá. Nemůže ho mít! Neboť má široké a hloboké vědomí souvislostí. A tento problém nemůže mít ani náš Starý Pravda - dobrotivý a laskavý Bůh. Protože ten je Vědomím všeho a všech souvislostí. A proto si s Dalajlámou tak dobře rozumějí.

A pokud někdo bez jakékoli škodolibosti a s čistým úmyslem upozorní druhého člověka, že se mýlí, nebo že by mu víc slušela jiná barva svetru, nebo že bylinky, které si nasbíral ho mohou ohrozit, protože nejsou těmi rostlinami, za jaké je má, ......... a pokud se ten člověk přesto urazí v pocitu, že je ponižován a jeho reakce bude nenávistná nebo povýšená, pak už příčinou není jen nevědomí souvislostí ve smyslu znalostí. Ale nevědomí o sobě samém. O svém vlastním vnitřním světě. Do něhož byl někdy v minulosti vnesen nějaký zážitek, který zapomenut, vytěsněn nebo ne zcela vědomě prožit způsobuje iracionální či neadekvátní reakce v zesílených emocích nebo i zcela opačných, než by měly být v daných situacích. Genialita či abnormální stupeň inteligence nedávají imunitu proti takovým vlastním reakcím. Ani enormní znalosti psychologie. Protože dokud je ten vnitřní svět nepoznaný a dokud není vědomí vnitřních souvislostí, nedá se mnoho změnit.
To umí aplikovaná psychologie, ke které ty máš averzi. Ta averze je iracionální. Vím o jednom duchovním pastýři jedné církve,který má k psychologii podobný vztah jako ty. A to je obzvlášť paradoxní. Protože ten nejlepší psycholog je Bůh. Ten, když se rozhodne, že člověka zbaví jeho zátěží a stínů, dosáhne toho vždy. Ale vždy mu musí ukázat jeho vnitřní skrytý svět. Vnést světlo do jeho nevědomí. Vnést část vědomí širších a hlubších souvislostí. PS: Existuje pojem "emoční inteligence". To je velmi důležité si uvědomit. Znalosti jí nemohou nikdy zcela nahradit. I proto měl tvůj profesor jistě pravdu.

Ostatně k zodpovězení byl vyzván autor.