Moc pěkná básnička :-) Když pominu tu gramatiku ;-)

Vybavilo se mi hodně obrazů, spousta pocitů..
Jedním slovem - Poezie.

dovolím si upozornit na to že struhadlo a chladno nema apsolutne zadnou melodicku vunkce... nemohu rici ze se mi to uplne nelibi - to zase ne - mbasnicka ma neco do sebe to rozhodne

Moc díky....trošku humoru neškodí...doporučuje jedenáct z deseti lékařů.

"...rozum, ten doktor lásky dostal vztek, že neléčím jak řek, tu strašlivou chorobu..."
Snažím se srdce zavřít do trezoru, aby se stihly zahojit všechny jizvy...a že jich má...je to však pupa neposedná a její kamarádky víra a naděje ho vždy dostanou ven a nechají rozbušit...
Moc hezký...kuju :-)

Jasné, stručné, výstižné ...obdivuji, když má někdo dar říci málo slovy mnoho ...

noc pěkné dobre se to četlo

je asi zbytečné se rozplývat nad textem, jen bych se dnes večer opakoval, ale jsem skutečně rád, že tu někdo píše to, co je podle mne poezie - protože je z toho hezký pocit - a to je taky jediné kritérium, která uznávám. Poezie je o všem, ale musí oslovit, musí nějak zapůsobit. To se tobě daří. Komenty tomu sice neodpovídají,
ale ono je těžké hodnotit, pokud nejme otevřeni vnímání druhých.

zrovna když jsem si jistý, že bych tu stovku dal, tak už tu není bodování. A spoléhat na jedinečnost komentů, aby se ukázalo, jak je tahle báseňka dobrá - asi není zrovna šťastné.
Nicméně alespoň je vidět slabina hodnocení. Dříve ta stovka přitahovala, aby se člověk podíval na kvalitu. Teď už je to jen o náhodě, kdo se zabloudí a pak o odvaze se vyjádřit. A pokud nejsi v klubu činných - není z toho cesta ven.

asi pro tohle jsi v oblíbených.... je to kouzlo, co dokážeš dostat do řádků.

Je to nadherne.

Kurňa, tenhle chlapík je fakt borec :0) Jen víc a houšť, vždycky si parádně počtu :0)

a víš, že jsem si početl. -Zrozena z letních bouřek - je velmi kouzelný obrat. Stejně jako ten fakt, užívat si otcovství už skoro hotových lidiček. jsou kouzelným zrcadlem. A konečně jsem si tady početl něco, co mi doneslo úsměv do tváře.

To je moc hezký, je z toho cítit cit

jo my tátové.. holky nám utíkají před očima.. ale jsou naše.. jako my tátové navždy.. díky za okamžik..

Někdy je pravda jen otázka pohledu a přesvědčení, že náš názor je ten správný. Tolik ke komentářům. Jen mně tady ještě chybí poukázání na překlep -i když- a -Chladný- , to abych si mohl nerušeně vychutnat tohle dílko.
A můj názor na dílko? -spontální reakce na nějaký prožitek autora, kdy už se nechce třískat pěstí do stolu, slzy už taky v těchto letech není zrovna zvykem pouštět z oka a vypsání z toho ... je to pravé, co autorovi pomůže. A nad některými komentáři.... se jen pousměje, s pomyšlením, co ty víš...... . A při tomto psaní se tak nějak nesnaží člověk literárně vyniknout a už vůbec ne překvapit dokonalostí díla. Je to jen nabídnuté spolusdílení pocitů.
Tolik můj názor a doufám, že jsem autora nějak nepoškodil.

Jo...moc hezký...líbí se mi, že i přes "smutenku" necítím zášť...spíš pochopení...ale při tom stesk...třeba se mýlím...ale takhle to na mě působí...

Ten konec se mi moc líbí.

Hezké. Jde z toho cítit takové vyrovnání se s jednostranným citem, který dychtí po opětování, ale marně. Takový nahořklý karmínový pocit. Přitom je to básnička pracující s neotřelými barvitými výrazy, které tomu dodávají ten správný výraz. Nenucenost až skoro apatickost. Návod jak odolat smutku, když vztah kolabuje a směřuje k jasnému cíli, my to víme, ale odhodlat se k přechodu do další fáze ještě může počkat. Jde z toho cítit takový smutek po něčem, co ještě mám, ale vím, že o to brzy přijdu, protože už teď je v tom taková nucenost. (Zmrzla jsi pro mne, hřeješ někoho jiného) Býti tím pavoukem, co tam v koutě spřádá ty časové pavučiny, asi bych psal kroniky.

Krásná...nevím, co víc dodat, je to výstižné. Ten konec se moc povedl.