Eleanthir: Byla to taková úvaha o pomíjivosti času - pro nás lidi. Pro nás nikdy věčnost není věčná, i když se nám občas něco zdá jakoby to trvalo věčně (třeba blbý den v práci apod.), protože tu nikdo z nás není donekonečna... Dnes už bych to řekla jednodušeji: I ten nejblbější den trvá jen 24 hodin. :-)

Ta poslední věta tam ani nemusela být!! Celá povídka má skutečně charakter snu - objevují se vjemy, které většinou něco symbolizují (nejvýrazněji mlha, ta zvířata, ale i podivně zmatení lidé ve vlaku.. :-) ) Zdál se ti opravdu? Poslední dobou se mi zdávají docela poutavé příběhy, taky bych mohl zkusit nějaký zapsat.. :-)

Připomíná mi to seminář výrokové logiky ve čtvrťáku na gymplu.. :D

Kéž nikdy nedopadnu! To by mě sakra bolelo.. :D

Eleanthir: Tak to ani já ne. :-) Naštěstí, tenhle příběh je zcela fiktivní a nezrcadlí život nikoho z mých blízkých. :-) Jen jsem se tak zkoušela zamyslet nad tím, jaké to je, žít takhle a mít k věcem a životu jen takovýhle přístup. A musím říct, že já bych tohle nevydržela. :-D
Jo a s polejváním, u nás se to nechytlo. Ale zase na druhou stranu, když návštěva odcházela, nebyl nikdo proti, když se pomlácené hostitelky a malé pomocnice připojily k průvodu. Takže jsme pak vesele chodili všichni, u dalších na návštěvě si vesele připili, pojedli a zazpívali všechny ty krásné (a dvojsmyslné) velikonoční písničky. :-D Velikonoce na chalupě, ty vždycky stály za to, když se sešla celá dobrá parta. :-)

Asi bych nechtěl být v kůži ani té matky ani toho otce. Oba mají příliš přízemní život. :D Ta baba by si měla umět víc zařvat a ten týpek řešit lepší věci než chlast a fotbal (třeba trávu a hudbu) :D
PS: Jalovce by držet měli, Šmigrust, jak říkáme na Valašsku je fajný zvyk.. :-) A v některých vesnicích chodí od dvanácti holky a polévají kýblama.. :D

Eleanthir: Děj není nijak převratný, to uznávám. Spíše jsem se vypisovala ze svých pocitů. Smutek, ten ve mně tenkrát doopravdy byl... Jinak, tahle povídka vznikla nedlouho poté, co mi umřel dědeček. Takže se to promítlo i do mého psaní. Zde jsem přemítala jsem o tom, jaké to je, ztratit někoho, pro koho jsi žil a on zase pro tebe... Nakonec ale stejně je třeba jít zase dál...
Píseň mi v té době hodně řekla, proto jsem ji přidala jako doprovodnou zvukovou kulisu. Jinak se jedná o jednu z mých nejoblíbenějších kapel. :-)

Ten příběh je docela klišoidní a vadí mi, že je smutný (i když zcela respektuju fakt, že život není vždycky ráj a odráží nejspíš Tvé tehdejší rozpoložení. Rozchod? :-( ) Líbí se mi to zpracování, adaptace na písničku.. ;-)

princeznacarodejkaZ: Děkuji, čarodějko. Úsměvů jsou třeba, den je potom veselejší. ;-)

Eleanthir: Ano, stále ještě jsem tu. Ne, dnes už tak dekadentní naštěstí nejsem. :-) Dnes už jsem veselejší tvor. ;-)

Nikytu: Tak vidíš, přežila jsi.. :-D Pořád vidíš svět tak černě?

Pěkné. Jen nevím, která se mi líbí víc. Angličtinu miluju, ale ta krása a rozmanitost češtiny....

Nikytu: Právě že ne, ačkoli jsem ji docela dlouho hledala. Nejblíž je asi poetry.com, ale nelíbí se mi tam.

casa.de.locos: Za některými věcmi jsem si stát musela. :-) Ale každopádně děkuji za komentáře. Ač to byla přísná kritika, byla radost ji podstoupit, protože byla zároveň i poučná. A za to jsem ráda. :-) Rovnou se zeptám, zda tedy neznáš nějakou obdobu psanců, kde bych to mohla zkusit časem? Byla by to zajímavá zkušenost. ;-)

Smysluplná obhajoba, hurá! To se mi líbí, i když básnička pořád ne. Na českém serveru budeš mít informovanou zpětnou vazbu na anglické dílo minimální, ale to je asi tvoje věc.

Nikytu: Stojíš si za tím, to se mi líbí! Oukej, já to beru. Časem se člověk stejnak vypíše a staré věci zmuchlá. Uvidíš sama, jestli to v budoucnu přetvoříš. Hodně inspirace při psaní ;)

Tom Cortés: casa.de.locos: K překladu. U slova "whosever" opraveno. Uznávám, že to nebylo správně, i když jsem uvedla, že se nejedná o doslovný překlad. U slova "grace" jsem při psaní našla více významů použití. Při psaní pracuji s více slovníky a když si nejsem jistá, tak hledám definice nebo příklady použití (ze slovníků používám zejm. slovniky.lingea.cz a slovnik.cz, pro výklad slova pak dále třeba thefreedictonary.com). I tak mi samozřejmě může něco uniknout, může se stát. Jinak, šlo mi o zachování rýmu, proto jsem třeba to slovo "grace" přeložila jako "záři". Kdybych toto měla přeložit doslovně, výsledek by byl hodně zlý. Doslovné překlady jsou málokdy dobré...
U slova "ye" jsem našla, že se používá i pro oslovení "ty". Že je to slang a tak se musí používat ve všech větách? Až k tomu jsem se nedopátrala. Nicméně, zde jsem to použila, protože mi to tam znělo líp (veseleji) než "you".
Proč v angličtině píšu a proč zde - na amatérském literárním serveru? Právě kvůli zpětné vazbě. Kdybych to nikam nedávala, tak se nemusím dozvědět, zda jsem se nedopustila chyb. Takhle mě aspoň někdo může upozornit, pokud si všimne. Nejsem odborník a sama jsem o sobě i napsala, že se tím jen procvičuji a na případné chyby mě mohou lidé upozorňovat. Jen jsem raději, když mi rovnou i řeknou, v čem spočívají. Potom už vím, co opravovat a jak to příště nepoužívat.
Obsah. Je to jednoduché, ano. Já to v anotaci celé nevysvětlovala, ale je to darované kamarádce, které se nedávno narodil syn. Takhle jednoduchou "říkanku" bych mu pověděla, kdybych ho chtěla rozveselit, aby nebyl smutný. Takže proto takhle jednoduše...
Rytmus tam vidím. Ale třeba si to čtu jinak než ostatní, tak možná proto ta neshoda... Já ale zase u některých děl jiných lidí taky občas nevím, jak to přečíst, abych v tom ten rytmus našla a podaří se mi to třeba až napodruhé. :-) Nicméně, nestuduju tvorbu textů tak jako ty, Tome. Ty se tím zabýváš do hloubky. Třeba v něčem při psaní dělám chybu a jen nevím, v čem.
Každopádně, děkuji vám oběma za zpětnou vazbu. Děkuji za objasnění.

Radost dolétla až ke mě i když smutnou tvář jsem dnes měla asi z toho nestálého počasí, taková malá nostalgie na mne sáhla, kéž bych křídla měla, hezká mini.

Nikytu: Whosever ovšem není 'kýmkoliv' ale 'číkoli' - v kontextu to dává smysl, ale zmátlo mě, že v překladu to nemáš, tak jsem to považovala za chybu. Ale budiž.
Ye je archaický zbytek ze staré angličtiny, který se používá k rozlišení množného od jednotného čísla druhé osoby, dnes převážně v Cornwallu a Irsku, aspoň teda co já vím. Možná mám špatné informace. Ncméně v básni mi připadá, že oslovuješ jednu určitou osobu, tedy použití ye nechápu.

Teď subjektivní názor. Co se týče toho, proč bys neměla psát v angličtině - psaní poezie vyžaduje znalost jazyka a schopnost ho pokud možno intuitivně a inovativně použít k vyjádření čehokoli, co tou poezií chceš říct. Tohle je často těžké i v češtině a nevidím důvod, proč si to ještě ztěžovat a zhoršovat tak výsledek použitím cizího jazyka, který neovládáš ani ty, ani (předpokládám) tví čtenáři.
Procvičování je zajímavý a zcela jistě platný důvod, nicméně je otázkou, patří-li lingvistické etudy na umělecký server.

Nikytu: Casa má bohužel pravdu. Pokud dolní báseň má být překladem, pak je tam "whosever" špatně (číkoli jsi). Dále "grace" není záře. Ano používá se u vážené osoby ve stejném smyslu jako v češtině "Vaše jasnosti", ale významově to není zdaleka to samé.
Co se "Ye" týče, tam je tu problém nezdůvodnitelná jazyková nekonzistence. "Ye" je zcela jasně slang (např. námořnický), nebo prostě jen archaismus. Kdo by použil "ye", určitě by ho použil všude, ne jen jednou. Navíc to je slovo mnohem více používané jako "the", než "you".
A jedna věc mě zaráží a tou je rytmus. V angličtině je poměrně snadné udržet rytmus, protože připouští ve stylizované mluvě transakcentace. Tady to ale vůbec nesedí.
A poslední věcí je obsah. Myslím, že tvému věku naprosto neodpovídá. Působí to jako dílo školáka.
Já vím, že psát anglicky vypadá snadně a v mnohém i je, právě třeba díky přízvukům, ale co se týče obsahu, tak psát anglicky dobře a lyricky je pro nerodilého téměř nadlidský úkol. Proto bych se být tebou na to vyprdnul a piloval mateřštinu, nebo si našel rodilého mluvčího s literárními znalostmi, aby ti poradil.